Odveta: Kanada a Mexiko zavedou cla na dovoz z USA, odpoví i Čína

Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo.

Důvodem je podle něj pašování drogy fentanyl a nelegální migrace. Cla vejdou v platnost v úterý. USA je nezruší, dokud se boj s těmito problémy nezlepší.

Trumpem podepsané nařízení o clech obsahuje doložku o jejich dalším navýšení, pokud země přikročí k odvetným opatřením.

Kanadský premiér Justin Trudeau na okamžitě svolané tiskové konferenci poté uvedl, že Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu Kč).

Trudeau podle agentur uvedl, že od úterka půjde o zboží za 30 miliard kanadských dolarů a za 21 dnů má následovat zboží za 125 miliard. Upozornil, že cla porušují dohodu o volném obchodu, uzavřenou před několika lety, a že americké kroky a kanadská odveta budou mít reálné důsledky pro lidi žijící na obou stranách hranice; příští týdny budou perné. Vybídl obyvatele Kanady, ať kupují kanadské výrobky a ať dovolenou tráví doma.

„Toto jsme nechtěli, o toto jsme nežádali. Ale neustoupíme,“ řekl Trudeau podle serveru BBC News a dodal, že kanadská vláda je odhodlaná postavit se za Kanaďany a za úspěšné partnerství mezi Kanadou a USA.

V narážce na Trumpovu argumentaci poznamenal, že cla nejsou nejlepší způsob, jak si vzít na mušku drogu fentanyl. Americko-kanadská hranice je navíc podle premiéra jednou z nejbezpečnějších na celém světě.

„Méně než jedno procento fentanylu mířícího do Spojených států pochází z Kanady. Méně než jedno procento nelegálních migrantů mířících do Spojených států pochází z Kanady,“ uvedl. Dodal, že to neznamená, že by nebylo co zlepšovat, ale „obchodní akce proti Kanadě není nejlepší způsob, jak můžeme skutečně spolupracovat na záchraně životů“.

Mexická premiérka Claudia Sheinbaumová oznámila v noci na sociální síti X, že v reakci na cla uvalená Trumpem na dovoz z Mexika pověřila ministra hospodářství zavést celní i netarifní opatření na obranu zájmů země. Uvedla také, že kategoricky odmítá pomluvy Bílého domu, že by mexická vláda byla spolčena s drogovými kartely.

Prezidentka Sheibaumová v reakci uvedla, že mexická vláda během čtyř měsíců zabavila více než 40 tun drog, včetně 20 milionů dávek fentanylu. Rovněž zatkla více než 10 000 lidí napojených na zločinecké skupiny.

„Mexiko nechce konfrontaci,“ napsala a vyjádřila ochotu ke spolupráci a koordinaci, nikoliv však k podřízenosti. Navrhuje proto prezidentu Trumpovi vytvořit společnou pracovní skupinu. „Problémy se neřeší uvalením cel, ale rozhovorem a dialogem,“ dodala.

Čína přislíbila odpovídající opatření, Peking hodlá také podat stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO), uvedlo v neděli čínské ministerstvo obchodu podle tiskových agentur. V obchodních válkách nejsou žádní vítězové a Čína podnikne nezbytná protiopatření, varovalo čínské ministerstvo zahraničí.

Čínská vláda kromě odsouzení kroku Trumpovy administrativy nechala otevřené dveře pro jednání s USA, které by mohlo zabránit prohlubujícímu se konfliktu. Reakce se zastavila těsně přes eskalací, která poznamenala obchodní vztahy mezi Čínou a USA v Trumpově prvním období v Bílém domu, napsala agentura Reuters. Dodala, že podání stížnosti u WTO by bylo do značné míry spíše symbolickým krokem, který Peking také podnikl proti clům uvalených Evropskou unií na čínské elektromobily.

„Čína je s těmito novými cly silně nespokojená a rozhodně se staví proti,“ uvedlo v prohlášení čínské ministerstvo obchodu. Ohlásilo, že přijme „odpovídající opatření k rozhodné ochraně čínských práv a zájmů“. Peking také podle ministerstva podá stížnost na Washington u WTO, protože uvalení cel vážně porušuje pravidla této organizace. Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení vyzvalo USA, aby „se zapojily do upřímného dialogu a posílily spolupráci“.

„Fentanyl je americký problém,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí a dodalo, že čínská strana v rozsáhlé protidrogové spolupráci s Američany dosáhla „pozoruhodných výsledků“.

Trump riskuje novou obchodní válku, která by podle ekonomů mohla zpomalit globální růst a znovu podnítit inflaci, napsala dříve agentura Reuters. Trump zavedením cel vůči třem hlavním obchodním partnerům USA, na které celkem připadá více než 40 procent dovozu do USA, obchodní válku rozpoutal, usoudila agentura AFP.

Během Trumpova prvního funkčního období vedly USA a Čína země od roku 2018 dlouhou obchodní válku, která poškodila obě ekonomiky, rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst. Částečně skončila až v lednu 2020 podpisem první části obchodní dohody. Od vypuknutí obchodní války byla uvalena cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahovala 370 miliard USD (8,9 bilionu Kč). Čína reagovala recipročně a obrátila se i na Světovou obchodní organizaci.

Japonský ministr financí Kacunobu Kató podle agentury Kjódó vyjádřil vážné znepokojení nad potenciálním dopadem zavedení amerických cel vůči Číně, Kanadě a Mexiku na globální ekonomiku. „Budeme se muset blíže podívat na to, jak by Japonsko mohlo být dotčeno, a podniknout nezbytné kroky,“ řekl Kató v televizi.

Podle údajů výzkumného ústavu Oxford Economics by v případě uplatnění těchto cel mohla americká ekonomika klesnout o 1,2 procenta. Nepříznivé dopady na americké spotřebitele uznal v pátek i Trump.

„Mohlo by dojít k dočasnému, krátkodobému narušení a lidé to pochopí. Ale cla nás učiní velmi bohatými a velmi silnými a s ostatními zeměmi budeme zacházet velmi spravedlivě,“ prohlásil na dotazy novinářů.