Odtajnění mezd pomůže k větší férovosti, vítají chystanou změnu odbory

„Opatření může napomoci k dodržování zásady rovného zacházení. Navazuje na nedávné změny zákoníku práce, které směřují k větší transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek,“ sdělil Právu místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

„Může omezit případy neodůvodněných rozdílů ve mzdě či platu, často i mezi muži a ženami,“ dodal.

Zákon, který odtajňování mezd nařídí, má připravit ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem Jurečkou z KDU-ČSL. Ten předpokládá, že se novinka propíše do novely zákoníku práce, jejíž obsah by měl být znám příští rok.

Evropská směrnice, kterou musí Česko převést do svých pravidel, cílí právě na to, aby se smazaly rozdíly v odměňování mužů a žen na stejných pozicích. Ženy jsou nadále v průměru ohodnoceny hůře, i když se situace pozvolna zlepšuje.

V Česku nyní ženy berou na srovnatelné pozici v průměru o 13 procent méně než muži, upozornil Jan Klusoň z pracovní platformy Welcome To The Jungle. Ve zdravotnictví, kde ženy tvoří až čtyři pětiny personálu, je to podle něj ještě více, až 22 procent.

Ministerstvo práce připouští, že pokud je někdo podle objektivních kritérií výkonnější nebo třeba plní úkoly navíc, má nárok na vyšší odměnu od zaměstnavatele.

„Ten by však už nyní měl být schopen odůvodnit své odměňování. V tomto smyslu se tedy nic měnit nebude. Je navíc třeba upozornit, že v Česku výdělková nerovnost mezi muži a ženami stále přetrvává,“ prohlásil ministr Jurečka.

Doplnil, že loni podle Českého statistického úřadu činil průměrný rozdíl ve výdělcích mužů a žen 17,7 procenta, zhruba 8378 korun měsíčně.

Firmy se naopak povinného zveřejňování údajů o mzdách obávají. Většinou varují před možnými rozbroji mezi lidmi na pracovišti. Navíc očekávají, že kvůli nutné evidenci rozdílů v odměňování a kvůli jejich zveřejňování jim výrazně přibude administrativa.

Podle advokáta Jakuba Svobody, který se pracovnímu právu věnuje, je potřeba vyčkat, jak bude znít konkrétní návrh zákona, jenž bude evropskou směrnici do českého práva zanášet. Směrnice na rozdíl od nařízení Evropské unie dává členským zemím volnost v detailech zákona.

Svoboda upozornil, že jeden z argumentů pro novinku je, aby oběti mzdové diskriminace mohly na nespravedlnost snáze ukázat.

„Tento argument nesdílím. Při soudním či jiném řízení mají státní orgány vždy možnost zjistit konkrétní výše mezd u konkrétního zaměstnavatele během důkazního řízení. Na návrh osoby, která tvrdí, že je diskriminací postižena,“ uvedl.

Průkazní břemeno je navíc na zaměstnavateli. „Je tedy na něm, aby prokázal, že se o diskriminaci v daném konkrétním případě nejednalo. Není tak třeba za tím účelem zavádět plošná opatření zasahující všechny zaměstnavatele,“ dodal Svoboda.