Článek
USA a Austrálie odmítly podepsat Kjótský protokol, který prosazují hlavně evropské země, proto, že se bojí, že snižování emisí by znamenalo snížení hospodářského růstu. Nyní chtějí zkoumat moderní technologie, které by znečištění odbouraly, a ony by proto mohly produkovat stejné či vyšší množství emisí.
Čtyři asijské země Kjóto sice podepsaly, připojily se ale i k této aktivitě. "Chápeme to jako doplnění Kjóta, ne jako jeho konkurenci," řekl náměstek ministra zahraničí Robert Zoellick.
Americký prezident George W. Bush při oznámení dohody uvedl, že chce omezit globální oteplování a současně prosazovat ekonomický rozvoj. Jeho kritici ale tvrdí, že se jen snaží odlákat pozornost od nadcházející schůzky OSN, která se bude v listopadu zabývat tím, jak do limitů pro emise vyplývajících z protokolu zahrnout po roce 2012 i další, hlavně rozvojové země.
Největší znečišťovatel
Bush tvrdí, že chybou Kjótského protokolu je mimo jiné to, že například Indii a Čínu, které jej ratifikovaly, nezavazuje ke snižování emisí. Právě jejich rostoucí průmysl ale produkuje stále větší množství skleníkových plynů.
Spojené státy jsou největším znečišťovatelem ovzduší a vypouštějí čtvrtinu skleníkových plynů ve světě. Množství jejich emisí roste o 1,5 procenta za rok.
Na Kjótském protokolu se dohodlo 140 států světa v roce 1997. Začal platit letos v únoru, kdy jej podepsalo Rusko. [celá zpráva] USA protokol chtěly podepsat, když byl u moci Bill Clinton. Když se stal prezidentem Bush, slib, že se USA k iniciativě připojí, odvolal. Země se ve smlouvě zavazují, že do roku 2012 sníží emise pod úroveň z roku 1990.