Odmítání eura vadí firmám i poradcům vlády

„Inflační krize jasně ukázala, že nás koruna před ničím nechrání. Máme sice vlastní měnu a centrální banku, ale inflaci jsme měli výrazně vyšší než eurozóna,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Firmy podle něj ukazují, co je pro ně výhodnější, tím, že čím dál častěji přecházejí na obchodování v eurech a eurových úvěrech.

„Mrzí mě, že vláda není schopna ani znovu obsadit pozici národního koordinátora pro přijetí eura, který by mohl alespoň lidem vysvětlit, že jejich hlavní obava z eura, tedy strach ze zdražení, je nesmysl, kterého se bojí zbytečně,“ řekl Novinkám Špicar.

Věří, že kdyby Česko do eurozóny vstoupilo, Češi by si euro oblíbili stejně jako Slováci. „Osmdesát procent populace je s eurem spokojeno a ke slovenské koruně už se nikdy nechtějí vrátit,“ dodal.

Pro přijetí eura je i ekonom Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který je rovněž členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Euro je nejen ekonomická otázka s ekonomickými důsledky, ale nyní ještě více politická otázka s politickými důsledky. Politické přihlášení se k jádru Evropské unie je zásadní,“ uvedl.

Euro podle něj sníží některé náklady a rizika spojená s mezinárodními aktivitami. „Mělo by být pro nás přínosnější než pro většinu evropských zemí, které jej již přijaly. Ekonomicky můžeme být připraveni na euro v blízké budoucnosti,“ doplnil.

Česko by mělo zřejmě už letos splnit takzvaná maastrichtská kritéria, která jsou podmínkou pro vstup do eurozóny. S eurem, jak Janský připomněl, by ovšem i snížilo kontrolu nad vlastní měnovou politikou a zvýšila by se některá další rizika.

Upozornil přitom na to, že například ve mzdách či hrubém domácím produktu na hlavu neprobíhá dohánění Západu tak rychle, jak by bylo třeba.

Pro zavedení společné evropské měny je i další z vládních poradců z řad NERV, Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.

„Byl jsem vždy spíše proti, zejména kvůli tomu, že jsme vždy měli až na úplné výjimky výborné centrální bankéře. Proč měnit něco, co děláme dobře a v některých obdobích i lépe než eurozóna?“ svěřil se.

„Nyní jsem ale spíš nakloněn k přijetí eura, protože bych si nevsadil, že v našem systému s přímou volbou prezidenta se někdy v budoucnosti nestane, že si za prezidenta zvolíme někoho, kdo si do centrální banky najmenuje nekompetentní kamarády,“ řekl. Připomněl, že příští prezident vymění celou bankovní radu České národní banky.

„Spíše než transakční náklady a politický příklon k Západu tak v euru vidím pojistku proti nám samotným. Samozřejmě je to dvousečné, protože mít vlastní měnovou politiku se může hodit, ale to tak u pojistek bývá, že něco stojí,“ konstatoval.

„Euro se nám dříve či později nevyhne: postupem času jím patrně bude platit naprostá většina zemí v EU a my bychom se stali tak trochu měnovým a ekonomickým skanzenem. Se všemi důsledky. Proto současné odmítnutí považuji z perspektivního hlediska spíše za krátkozraké a až příliš politicky motivované,“ prohlásil emeritní rektor VŠE v Praze profesor Richard Hindls.

Rozhodnutí vlády odmítnout euro je podle něj stále otázkou čistě jenom politického imperativu. „Ekonomická kritéria splnitelná pro nás jsou, navíc fakticky je dnes plní pouze zhruba dvě pětiny zemí, které euro mají, takže zas tak rigorózní problém to nejspíš obecně asi ani nebude. Chybí ovšem jakákoli politická vůle,“ podotkl.

Pozitiva přijetí eura podle něj převládají nad negativy. „Tak třeba jeden z argumentů proti, totiž že ztratíme možnost provádět nezávislou měnovou politiku, nepovažuji za tak silný, jak se někdy argumentuje – vždyť přece tuto možnost ztratily všechny ‚eurozemě‘ a rozhodně se nedá říci, že by si v měnové politice vedly hůře než my,“ upozornil.

Dodal, že důkazem toho je například velmi nepříznivý vývoj české míry inflace z let 2022 až 2023 v porovnání se zeměmi eurozóny.