Odměňování žen je v Česku tristní, berou o šestinu méně než muži

Z třiatřiceti zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zaujaly Češky z hlediska své situace na trhu práce silně podprůměrné 23. místo. Je to nejhorší výsledek za posledních osm let.

„Problém není jen na straně zaměstnavatelů. Ženy si často o více peněz neumí říct a nepříznivě působí i tradičně dlouhá rodičovská dovolená,“ konstatovala Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC, která žebříček sestavuje.

Průměrná výše rozdílu mezi odměňováním žen a mužů ve všech sledovaných zemích dosahuje 13,1 procenta. Nejlépe na tom je s rovností v odměňování Lucembursko, kde se to pro změnu převrátilo v nevýhodu mužů.

PwC není jediná společnost, jež postavení žen v mezinárodním měřítku porovnává. Podle nejnovější zprávy Světového ekonomického fóra se Česko v rovnosti pohlaví propadá a je na 104. místě ze 146 států. V rámci Evropy je předposlední, za ním zůstalo už jen Turecko.

Podle Eurostatu panuje v tuzemsku třetí nejvyšší platová nerovnost z celé Evropské unie. Muži mají oproti ženám podle evropských statistiků v průměru o 18 procent vyšší výdělek. To se pak odráží i na výši důchodů, který je u žen o 30 procent nižší.

Upozornila na to personální agentura ManpowerGroup, jejíž ředitelka Jaroslava Rezlerová přičítá zaměstnavatelům větší podíl viny než Palánová. Stále podle ní nedokážou vytvářet vhodné podmínky pro větší zapojení a kariérní rozvoj žen.

„Firmy sice deklarují rovnost na pracovišti, ale často se jedná pouze o dojmy nebo zbožná přání, které nejsou založeny na datech a faktech. Často si překážky pro ženy neuvědomujeme. Je to malá nabídka flexibilních úvazků, možnosti skloubit péči o děti s prací, přístup k rozvojovým programům, kariérnímu posunu a zastoupení v managementu,“ uvedla.

Klíčovým krokem k řešení by podle Rezlerové bylo zvýšení transparentnosti odměňování nebo podpora žen v technických oborech.

To první může pomoci vyřešit evropská směrnice, podle níž musejí zaměstnavatelé od poloviny příštího roku sdělovat uchazečům o zaměstnání výši počáteční odměny nebo její rozmezí pro danou pozici. Zároveň mají zpřístupnit zaměstnancům informace o tom, jaká je průměrná mzda na konkrétní pozici, jak funguje systém odměňování a jaké jsou rozdíly v platech mezi muži a ženami.

Zatím ale Česko v tomto směru podniklo jediný krok, když poslanci v novele zákoníku práce v pátek zrušili doložky, na jejichž základě nesmějí zaměstnanci nikomu sdělovat výši svého výdělku. Nově to už půjde.

Podle Palánové je řešením větší rozšíření částečných úvazků a sdílených pozic. „Právě tyto pozice bývají vhodné i pro ženy vracející se do práce po rodičovském volnu,“ poukázala.

Ale ani v nich si Česko příliš dobře nevede. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA se využívání částečných úvazků za dvacet let příliš nerozšířilo a je v rámci EU pod průměrem.