Článek
"Za prvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii," podotkl Asmussen. "Za druhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A za třetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný," dodal.
Asmussen ale také upozornil, že takzvaný "Grexit", tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. "Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo," řekl bankéř v rozhovoru.
Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného fondu EFSF (Evropský fond finanční stability). "ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF," řekl.
Ústavní soud v Německu nyní zkoumá, zda ESM, a vedle něj také zvažovaný fiskální pakt, jsou v souladu s německou ústavou. Verdikt má být vynesen 12. září. Bez souhlasu soudu přitom Německo nemůže obě smlouvy právoplatně ratifikovat. ESM nemůže bez podpory Německa ani začít fungovat.
Návrat k odkupu dluhopisů
Prezident ECB Mario Draghi začátkem srpna avizoval, že by se ECB mohla vrátit k odkupu státních dluhopisů, aby snížila náklady na obsluhu dluhu zemí, jako jsou Itálie a Španělsko. Intervenci ze strany ECB ale nelze čekat dříve než v září a pouze za předpokladu, že vlády zemí eurozóny do té doby aktivují záchranné fondy, aby mohly ECB v nákupech dluhopisů podpořit.
Asmussen řekl, že aby ECB zvážila intervenci ve prospěch ohrožených zemí eurozóny, vláda každé takové země bude muset nejprve požádat o pomoc záchranné fondy a splňovat ekonomické podmínky, které jsou s poskytnutím pomoci spojené.
