Odbory se přou s firmami, ministerstvo tápe. Brzy se rozhodne o zvýšení minimální mzdy

Sám úřad preferuje vyšší variantu, ale čeká na vyjádření sociálních partnerů. Připomínky sbíral do středy.

Podle první varianty by mohla minimální mzda vzrůst ze současných 17 300 na 18 900 korun. „Navrhované zvýšení o 1600 korun by mělo zajistit dosažení podílu z průměrné mzdy ve výši 41,1 procenta,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

Druhá varianta počítá se zvýšením na 19 400 korun. Minimální mzda by tak dosáhla 42,1 procenta předpokládané průměrné mzdy.

Firmám by náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného minimální mzdou podle první varianty vzrostly o 2141 korun za měsíc, podle druhé o 2810 korun.

Změna počítá i se zvyšováním takzvané zaručené mzdy, která určuje nejnižší možnou míru odměňování v jednotlivých profesích. Úrovní je nyní osm. Platí, že v nejnižších bývají nejméně namáhavé profese s nejnižší kvalifikací.

„Návrh reaguje na aktuální ekonomickou situaci se snahou nezvyšovat výdaje veřejných rozpočtů a tlak na růst mezd, přičemž jsou splněny podmínky zákoníku práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy tak dále budou plnit svou ochrannou funkci,“ tvrdí ministerstvo.

Minimální úrovně zaručené mzdy se Jurečkův úřad snaží utlumovat dlouhodobě s tím, že to příliš zatěžuje zaměstnavatele. Už letos zvyšoval jen první a poslední úroveň.

Odbory přitom dlouhodobě požadují, aby minimální mzda od ledna vzrostla o 2200 korun na 19 500 korun. Odůvodňují to růstem inflace. Kvůli nízké mzdě pak podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly musejí zaměstnanci pobírat dávky a daňoví poplatníci dotují firmy přes sociální systém.

Zaměstnavatelé by naopak přidali příští rok nejvýše 1000 korun. Minimální mzda by podle nich měla růst stejným tempem jako průměrná, ne rychleji.

Návrh musí po připomínkách ještě schválit vláda, která tak definitivně rozhodne o výši minimální mzdy pro příští rok.

Jedná se zřejmě o poslední rok, kdy se s napětím čeká, jak poroste minimální mzda. Ministerstvo už připravilo novelu, která má zajistit automatický růst. I ta je ve dvou variantách.

Podle první by minimální mzda měla dosahovat 45 procent průměrné mzdy. Počet úrovní zaručených mezd by se pak snížil ze současných osmi na čtyři.

Podle té druhé by minimální mzda byla na padesáti procentech průměrné mzdy. Úrovně zaručené mzdy by pak skončily úplně. „Ty by se pak případně mohly v některých oborech určit jednáním mezi sociálními partnery, tedy zaměstnavateli a odbory,“ řekl při představení návrhu Jurečka.

Proti utlumování úrovní zaručené mzdy jsou odbory. Souhlasí sice se snižováním jejich počtu, ale nesmí to zhoršit podmínky.

Novela je po připomínkovém řízení, které ještě není vypořádáno. Jurečka sám přitom preferuje druhou variantu.