Článek
Návrh na rozšíření programu pro přijímání pracovníků z Ukrajiny, podle něhož by mělo Česko ročně získat místo 19 600 nově 40 tisíc ukrajinských zaměstnanců, obsahuje i stanovení mzdy ve dvou variantách.
Podle první by zaměstnanci v režimu Ukrajina měli dostat aspoň medián (střední mzda) pro svou profesi. Podle druhé varianty by to letos mělo být podle profese minimálně od 16 020 až po 32 040 korun, tedy 1,2násobek zaručené mzdy. Ukrajinští zaměstnanci by tak měli víc než čeští, uvedla komora.
Podle Dlouhého návrh předložila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a odbory, úpravy režimu Ukrajina jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
Maláčová řekla, že stanovení mezd pro Ukrajince má bránit tomu, aby konkurovali levnou prací. Tvrdí, že je nezvýhodní, ale dostanou stejně jako Češi. To je ale v rozporu s analýzou komory, podle které by Ukrajince zvýhodnily obě varianty.
Proti zákoníku práce
„Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme. Na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází," uvedl Dlouhý.
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý
Upřesnil, že speciální mzdové limity jsou v rozporu s obecně platnými pravidly, jako jsou např. stejná mzda za stejnou práci podle zákoníku práce nebo minimální a zaručené mzdy platné pro všechny zaměstnance bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti.
Podle komory má stavební a provozní elektrikář zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 korun, ukrajinský pracovník by měl podle návrhu nárok na nejméně 23 820 korun. U mediánu by rozdíl mezi českým a ukrajinským zaměstnancem činil přes 7600 korun měsíčně.
Z cizinců vydělávají Ukrajinci nejméně
Odbory s mzdovým kritériem naopak souhlasí. Upřednostnily by medián v dané profesi. „Je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří u nás mají nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků?" řekl Středula.
Poukázal na inzeráty na volná místa s velmi nízkou mzdou, na která se čeští pracovníci nepřihlásí. Nabídnou se pak cizincům, kteří práci vezmou. Podle Středuly se odboráři s dalšími zaměstnavateli na kritériu shodli, proti je komora. Ta upozornila například na fakt, že do statistik se počítají mzdy včetně příplatků a osobního ohodnocení, o kterých rozhoduje zaměstnavatel podle spokojenosti s pracovníkem. Kdyby měli Ukrajinci dostávat střední mzdu, získali by část peněz navíc bez ohledu na odvedený výkon.
V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání 472 400 cizinců, z nich přes 80 tisíc Ukrajinců. Statistický úřad uvedl, že z početných skupin zahraničních pracovníků lidé z Ukrajiny vydělávají v ČR nejméně. Mají sice různorodé vzdělání, u nás ho ale neuplatňují. Muži pracují hlavně v průmyslu a stavebnictví, ženy v obchodě, zdravotnictví a pohostinství.
Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Komora připomíná, že český trh práce se ocitl v situaci, který nemá obdoby. Zaměstnavatelé dnes reálně postrádají už na 450 tisíc pracovníků, tedy mnohem více než uvádějí statistiky úřadu práce nebo ČSÚ, tvrdí. Odhaduje, že v červnu letošního roku bude zaměstnavatelům chybět už 500 tisíc pracovníků. Nejvíce poptávat budou letos zaměstnavatelé svářeče, slévače, nástrojaře, mechaniky, opraváře a také řemeslníky na stavby.
