Článek
Česká ekonomika musí podle autorů nejdříve prokázat svou životaschopnost a konkurenceschopnost, teprve pak je možné uvažovat o přijetí eura. Nestačí jen plnit tzv. maastrichtská kritéria, tedy především udržet nízkou inflaci, nízkou zadluženost a veřejné finance.
Současné problémy eurozóny přitom autoři studie nepovažují za rozhodující v debatě, zda euro rychle přijmout, či nepřijmout. Současné období spíše berou jako získání času pro adaptaci české ekonomiky na podmínky eurozóny, dobu pro sladění české úrovně s úrovní eurozóny.
Nejde o to, nepřijmout euro nikdy, ale ve správný čas, kdy tento krok posílí naše hospodářství. Rizika totiž spočívají v příliš brzkém, ale i příliš pozdním přijetí. „Všechny země střední a východní Evropy, které přijaly euro, zatím nedosáhly tempa svého růstu před vstupem do eurozóny. To by mělo být vážné varování i pro ČR,“ upozorňuje studie.
Důležitější je sbližování životní úrovně
Klíčové je podle analytiků usilovat o konvergenci k zemím EU, tedy přibližování životní úrovně, včetně mzdové a platové úrovně. Způsob hospodářské politiky postavený na využívání dvou ochranných polštářů – to znamená mezd podhodnocených vůči produktivitě práce a kurzu podhodnoceného vůči paritě kupní síly – nedává občanům ani firmám reálnou šanci dosáhnout v rámci jednoho života v oblasti výkonu ekonomiky, mezd, sociálních příjmů atd. hodnot blízkých hodnotám vyspělých sousedních zemí.
Při vstupu do eurozóny začne přepočet všeho a u mezd je to výrazné. Při kurzu 27 korun za euro by průměrná mzda na základě údajů ze 4. čtvrtletí 2017 byla 1172 eur, ovšem při kurzu 21,6 koruny za euro by to už bylo 1465 eur.
Kurz musí posilovat
Posílení koruny a jasná vize hospodářské politiky zaměřená ke sbližování úrovně Česka s nejvyspělejšími zeměmi jsou klíčem i k debatě o přijetí eura. Analýza ČMKOS očekává, že kurz koruny bude posilovat. V roce 2023 by měl být již na 20,79 Kč/EUR, v současné době se kurz pohybuje kolem 25,40 Kč/EUR.
„Posílení české měny minimálně o zhruba 20 procent dává šanci konvergenci mezd (nákladů práce) k Německu a Rakousku,“ uvedl makroekonom ČMKOS Martin Fassmann. V takovém případě by podle něj mohly české náklady práce dostihnout německé za zhruba 45 let. Zatímco v ČR jsou podle odborů hodinové náklady práce zhruba 10,2 eura, v Německu je to zhruba 33 eur.
Ministerstvo financí a Česká národní banka na konci loňského roku opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
V Česku převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura. Loni bylo podle průzkumů veřejného mínění proti přijetí eura 72 procent Čechů a pro 21 procent. K těmto postojům přispívá politická antiunijní lobby i fakt, že se prakticky nemluví o tom, co dobrého Česku přineslo členství v EU.
| Výhody vstupu do eurozóny |
|---|
| Odpadá možnost stát se terčem spekulativního měnového útoku |
| Úspora transakčních nákladů na převod zahraniční měny na koruny a naopak, snížení nákladů na platební styk |
| Stabilita kurzu, což je dnes základní riziko pro firemní kalkulace nákladů a zisku, možné následné snížení úrokových sazeb a podpora hospodářského růstu |
| Jistota pro firemní sektor |
| Náklady vstupu do eurozóny |
| Účast v Evropském stabilizačním mechanismu, tzv. eurovalu, a vstup do bankovní unie. To představuje náklady v řádu stovek miliard korun a možnost, že se ČR bude podílet na splácení dluhů některých států. Jen povinná účast v bankovní unii by přišla na zhruba 140 miliard korun, z toho 120 miliard by to stálo bankovní sektor |
| Doplacení nesplacené části upsaného kapitálu ECB (4,5 mld. korun) |
| Ztráta samostatné měnové politiky |
