Odborníci: Plnou náhradu za ruský plyn vláda najít nemůže

Zmíněných deset procent rozdílu by zajistilo při výpadku dodávek plynu celý týden provozu navíc. „Je to 300 milionů kubíků navíc. To je týden plného zimního provozu na plné pecky, se spotřebou, na kterou jsem zvyklí. Tedy bez jakéhokoliv omezení,“ uvedl Gavor pro Novinky.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) rozhodl na konci dubna, že zásobníky plynu budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. „Já doufám, že to bude více. Doufám, že pokud nedojde k přerušení toku ruského plynu, že se to podaří naplnit na 90 procent. Je to možné,“ dodal k tomu Gavor.

Výpadek ruského plynu je podle Gavora černý scénář. „Snižovaly bychom rozsáhlé škody. Ale rozhodně nejsme v pozici, že bychom důsledky dokázali eliminovat. To není možné. Jediná možnost je maximálně plnit zásobníky. To v případě výpadku plynu prodlouží období, kdy budeme moci zásobovat nejzranitelnější oblasti, nejen domácnosti, ale i kritickou infrastrukturu,“ řekl Novinkám.

Zásoba plynu by dala státu čas na to doladit plán omezení výroby a průmyslu. „Další cesta je jednání s alternativními dovozci. Ta také pokračují. Ale žádný konkrétní kontrakt ještě nebyl uzavřen. Do konkrétního importního kontraktu může být ještě dlouhá cesta,“ podotkl Gavor.

Stávající cíl Evropské unie – zbavit se do roku 2027 závislosti na ruských fosilních palivech – pokládá za ambiciózní. „Existuje celá řada průmyslových procesů, ve kterých nejde přepnout na uhlí ani na elektřinu. Např. hořákové procesy, které používají sklárny, keramičky, cihelny, ocelářský průmysl…. Nemůžete přestavět veškeré provozy,“ vyjmenoval ředitel ANDE.

„Náhrada za ruský plyn v krátkém horizontu není. Scénář naprostého odstřižení se od ruského plynu by podle mě neměli iniciovat Evropané. Toto je typ sankce, který poškozuje více Evropany než Rusko. Samozřejmě, že nemůžeme ovlivnit při eskalaci války, že to neudělá Rusko, ale zatím to vypadá, že k tomu nakročeno nemá,“ dodal Gavor.

K postupu české vlády výhrady nemá. Ocenil, že zásobníky plynu plní rychle a že Česko má k dnešnímu dni větší zásoby, než mělo před rokem. „Co mně osobně zklamalo, je, že ČEZ neprojevil zájem o koupi pozemních zásobníků plynu, což bylo jediné plynárenské aktivum, které bylo možné dostat pod kontrolu státu,“ podotkl.

Informace, že ČEZ nepodá nabídku na odkup šesti zásobníků plynu od společnosti RWE, přišla minulý týden. Zásobníky RWE pojmou 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá spotřebě České republiky za dva zimní měsíce.

Polsko chce ruský plyn nahradit dodávkami zkapalněného plynu (LNG). Vybudování speciálních zásobníků na kapalný plyn v Česku však Gavor nepokládá za nic, co by naší zemi v případě problémů spasilo. Diskuzi o splavnění Odry a převoz kapalného plynu z Polska tak Gavor pokládá za bezpředmětnou.

„Zásobníky pro kapalný plyn na území ČR mohou mít omezený význam pro zásobování LNG nákladní dopravy. Nicméně nahradit 9 miliard kubíků zemního plynu, které naše republika potřebuje, to rozhodně nejde pomocí říčních tankerů. Není to rozhodně věc, která by se dala řešit jednoduše.“

Ani splavnění Labe nebo Odry by podle něj aktuální nouzi nevyřešilo. „Splavnění Labe se projednává už dvacet let, splavnění Odry předpokládám by byl také běh na dlouhou trať. My potřebujeme dodávky plynu rychle a k tomu můžeme využít existující plynovodní síť, kterou je nutné v některých úsecích dostavět. Jedině plynovody nám zajistí v dostatečném objemu dopravu LNG, tím, že se zplyní a pak poputují klasickým způsobem,“ uzavřel.

Bartuška zdůraznil, že vláda dělá v současné době všechno, co může. „Dělá maximum možného, o tom jsem přesvědčen. A neříkám to proto, že jsem státní úředník. Ruský plyn tvoří 40 procent dodávek do Evropské unie. Nenahradí ho z roku na rok nikdo. V tu chvíli bychom se bavili o regulačních stupních a omezování spotřeby. Jiné řešení to mít nebude,“ řekl Novinkám.

„Náhradní dodávky jsou možné, ale 155 miliard kubíků plynu nikde ve světě volné nejsou,“ dodal Bartuška. Dnes už podle něj každý v Evropě ví, že by se závislosti na ruském plynu měl zbavit. Donedávna však platila za hlavní argument při hledání dodavatele cena.

„Jednáme s Německem, Holandskem, Polskem o možnostech dodávek plynu přes ně. Zásobníky naplníme před zimou na maximum. Ale pokud by došlo k výpadku ruského plynu pro Evropu, tak to nemá jednoduché řešení pro nikoho,“ dodal.

Žádné zvláštní řešení, které by dokázalo nahradit v řádu měsíců výpadek dodávek plynu z Ruska, neexistuje ani podle Bohuslava Čížka, ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Plně podporujeme naplňování zásobníků v ČR a klíčové pro nás je zapojení Česka do evropských projektů v energetice a zabezpečení funkční evropské solidarity v případě výpadku dodávek plynu z Ruské federace. Pro stát to musí být priorita a vláda musí ve spolupráci s podnikatelskými svazy připravovat konkrétní kroky, které zmírní nejvážnější škody a úplnou likvidaci některých sektorů pro případný výpadek a zároveň řešení střednědobé strategie a energetické koncepce,“ uvedl pro Novinky.

Případný výpadek dodávek plynu by Česku způsobil jednoznačný ekonomický propad. „Bez plynu se neobejde například výroba oceli, skla, keramiky, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách, ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem. Zároveň jej podnikatelé, stejně jako domácnosti využívají k vytápění. Firmy se sice snaží realizovat opatření na úspory energie a hledat možnosti přechodu na jiné palivo nebo energii, ale ta jsou technologicky i časově náročná a pro některé sektory v krátkém čase v podstatě i nemožná,“ uzavřel Čížek.