Článek
"Tuto nabídku od Míla dostali všichni členové dozorčí rady. Byli jsme ujištěni, že to žádným předpisům ani zákonu neodporuje. Cílem bylo nás finančně motivovat. Já však toho nevyužil," řekl Právu jeden z členů tohoto orgánu.
Za zaměstnance jsou v dozorčí radě ČEZ její místopředseda Václav Krejčí a Jan Ševr, vedoucí oddělení řízení provozu Elektrárny Mělník. Odboráře v radě zastupují předseda základní odborové organizace OSE ČEZ a elektrárny Temelín František Haman a místopředseda Asociace samostatných odborů (ASO) Zdeněk Židlický.
"Všichni čtyři jsme opční smlouvu na 100 tisíc akcií skutečně podepsali. Já ty akcie ale ještě neprodal a kolegové také ne," potvrdil ¨ve středu Právu Židlický. To ale nic nemění na tom, že jsou faktickými milionáři.
Opční smlouva totiž znamená, že odboráři za sto tisíc upsaných akcií nemuseli nic zaplatit, ale v okamžiku, kdy opci uplatní, mohou je od ČEZ koupit za cenu platnou v okamžiku podpisu opční smlouvy a prodat je na burze za aktuální tržní kurs. Rozdíl by dnes představoval asi pět a půl miliónu korun v jejich prospěch. Pokud bude kurs stoupat, vydělají ještě víc.
Ani Václav Krejčí nepopírá, že opční smlouvu podepsal: "Nevidím na tom nic zlého. Nemohu však říci, kdo byli ti další a jak s akciemi naložili. Vím jenom, že Míl své akcie prodal hned z kraje."
Lukrativní motivace
Motivovat takovým způsobem členy orgánů a management firem je například v USA poměrně častou záležitostí. Otázkou však je, nakolik si mohou na podobnou smlouvu dovolit přistoupit odboroví předáci, aby se příliš neprovázali s managementem a neztratili nezávislost v hájení práv zaměstnanců. Zarážející také je, že tento způsob motivace zvolilo vedení akciové společnosti ze dvou třetin vlastněné státem.
A co konkrétně bylo nabízeno? "Měli jsme podepsat opční smlouvu na 100 tisíc akcií ČEZ. V okamžiku podpisu smlouvy by se spočítal půlroční průměr kursu těchto akcií. Ten byl tehdy kolem 92 korun, ale nyní je aktuální kurs 146 Kč. Podpisem smlouvy bych získal právo nejen při odchodu z dozorčí rady, ale vlastně kdykoli tyto akcie za jejich aktuální tržní hodnotu prodat. Rozdíl, který by vznikl odečtením toho půlročního průměru od okamžité hodnoty akcií, by pak byl mým ziskem," sdělil Právu jeden z členů dozorčí rady, který v ní zastupuje stát.
Další půvab této odměny spočívá v tom, že pokud se opce uplatní po šesti měsících od podpisu, nemusí se ze zisku z prodeje akcií platit daň.
O odvolání Míla z funkce předsedy představenstva ČEZ rozhodla 23. října dozorčí rada. Krejčí, Židlický, Haman i Ševr však hlasovali proti odvolání a za Míla se stavějí i nyní. "Míl byl úspěšným šéfem," zdůvodňuje to Krejčí. A na dotaz, zda podpora Míla spíše nesouvisela se zmíněnou opční smlouvou na 100 tisíc akcií, Krejčí prohlásil: "To nelze spojovat."
Za chybu nepovažuje svůj podpis na opční smlouvě ani Židlický. "Já ji podepsal loni v září. V té době jsme nemohli odhadnout, že dojde k něčemu takovému, jako je odvolání Míla nebo nepřipuštění společnosti ČEZ do privatizace hnědouhelných dolů," uvedl místopředseda ASO.
Chystají stížnost na postup státu
Výměnu Míla iniciovalo na zmíněném zasedání dozorčí rady ministerstvo průmyslu a obchodu. Odboráři tehdy Míla podpořili a ostře kritizovali rozhodnutí o jeho odvolání. Přesto ani dnes nepřipouštějí, že by jejich podpora Mílovi byla motivována tím, že jim dal možnost vydělat bezpracně milióny. Upustili sice od úmyslu vyhlásit stávkovou pohotovost, nadále se ale snaží prosadit účast ČEZ v privatizaci dolů.
"Cílem je, aby ČEZ v privatizaci dostal šanci. Na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se proto odbory obrátí se stížností na postup státu v této věci. Naše Asociace samostatných odborů se podílí na formulování stížnosti a máme k dispozici i právníky," řekl Právu Židlický.
