Článek
Záhřeb se ke vstupu do eurozóny zavázal v roce 2013, kdy se země stala členem Evropské unie (EU).
Nezbytnou podmínkou pro přijetí eura je plnění takzvaných maastrichtských kritérií.
Vláda státu, který chce přistoupit k euru, musí nejprve stanovit termín vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II. Následně v něm musí setrvat minimálně dva roky. Poté musí být vypracována Konvergenční zpráva ECB a Evropské komise. Euro se následně přijímá vždy na začátku roku.
| Maastrichtská kritéria |
|---|
| Podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %. Pokud je mírně vyšší, musí se snižovat. |
| Podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. Pokud je dluh vyšší, musí se tomuto limitu postupně přibližovat. |
| Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 procenta. |
| Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýše o 2,5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací. |
| Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II a nesmí se nadměrně vychylovat mimo stanovené pásmo. |
Před dvaceti lety tvořilo eurozónu dvanáct států – Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později se postupně připojily Řecko, Slovinsko, Kypr, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko a jako zatím poslední v roce 2015 i Litva.
Společnou měnou tak platí 19 z 28 členských států. K přijetí eura se při vstupu do EU zavázala i Česká republika. Tuzemská politická reprezentace se však zásadním krokům v tomto směru vyhýbá, především s ohledem na veřejné mínění, které není přechodu na společnou měnu nakloněno.
