Od revoluce vzrostla kupní síla v Česku o dvě třetiny

Z výsledků pravidelného šetření o příjmech a životních podmínkách domácností za rok 2018 Českého statistického úřadu současně vyplynulo, že příjmovou chudobou je ohroženo 9,6 procenta osob žijících v českých domácnostech. Česko se tak řadí k evropským zemím s nejnižším podílem takto ohrožených lidí.

Platy a mzdy v ČR od roku 1993 nepřetržitě rostou, a to i přes přestálé krize a kolísání inflace. Poslední oficiální údaje uvádějí hrubou průměrnou mzdu za pololetí letošního roku 33 297 Kč, v samotném druhém čtvrtletí přesáhla 34 tisíc Kč. V roce 2000 to bylo 13 219 Kč a v roce 1989 pak 3170 Kč.

„Ačkoli po roce 1989 mnohonásobně vzrostly i ceny, kupní síla průměrného Čecha vzrostla za 30 let o dvě třetiny,“ upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Průměrný důchod v roce 1993 činil 2734 Kč, loni 12 435 Kč, letos jeho výše v průměru překročí 13 300 Kč a příští rok dojde k dalšímu zvýšení o zhruba 900 Kč. Je ale zapotřebí vzít v potaz zvýšení cen, zejména u bydlení, potravin a energií.

Ceny v Česku jsou sice nižší než unijní průměr, postupně se mu ale přibližují. Zatímco rok po vstupu do Unie byly na 58 procentech průměrných cen, předloni to bylo 69 procent. V roce 1993 ovšem byla průměrná inflace 20,8 procenta, loni 2,1 procenta.

Ceny za potraviny v Česku předloni odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv byly na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. A za energie dávali Češi podle pražského zastoupení 87 procent toho co průměrný obyvatel EU.

Češi po Skandinávcích, Francouzích a Britech utratí největší část svých výdajů za bydlení. Za střechu nad hlavou, vodu a energie vydají přes čtvrtinu peněz. Postupně také v poměru vydáváme víc za služby a méně spoříme.

„S rostoucími nákupními možnostmi, které vyplývají z růstu bohatství i z odstranění ekonomicko-politických bariér, došlo ve většině postkomunistických zemí k výraznému poklesu úspor domácností v poměru k jejich příjmům,“ upozornila analýza České spořitelny. Češi, a také Slováci, se podle ní ale masivního „projídání“ rostoucích příjmů vyvarovali.

„Zatímco v polovině 90. let činil poměr rodinných úspor ve vztahu k rodinným příjmům v Česku 13,05 procenta (na Slovensku 11,18 procenta), v roce 2018 Češi uspořili 10,82 procenta (Slováci 8,38 procenta). Stejný poměr úspor vůči příjmům vykazoval v loňském roce podle dat Eurostatu i průměr EU (10,34 procenta),“ podotkla zpráva.

I to jsou nejlepší výsledky v historii sledování, přesto se ve společnosti prohlubují sociální rozdíly. Čtvrtina občanů (24 procent) podle analýzy svoji domácnost považuje za chudou a s okamžitým zaplacením 10 tisíc by podle šetření statistického úřadu mělo problém na 30 procent domácností.