Od července končí solidární příspěvek, náhrada není jasná

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice připravilo pro jednání vlády návrh nařízení s konkrétními částkami. Půjde tam ale s mnoha rozpory, protože jej kritizovalo ministerstvo financí, zaměstnavatelé i ministerstvo pro místní rozvoj. Resort sociálních věcí ale jejich připomínky nebral v potaz.

Výše nákladů v bytech a domech, jež jsou v databázi úřadu evidovány jako určené pro uprchlíky, se má podle návrhu pohybovat od 3000 korun za měsíc na jednoho uprchlíka do 15 tisíc Kč za pět a více běženců. U neevidovaných nemovitostí to bude o 80 procent méně, tedy od 2400 do 12 tisíc korun.

Navrhovaná výše započitatelných nákladů na bydlení ale neodráží reálné ceny nájmů, varovala Unie zaměstnavatelských svazů ČR. „Povede ke zvýšení počtu osob, které si nebudou moci dovolit je hradit. Budou tak ohroženi bezdomovectvím a propadem do chudoby,“ upozornila v připomínkovém řízení.

Návrh podle ní ani nezohledňuje velikost obce, v níž uprchlíci žijí. Nerozlišuje tak, jestli běženec platí vysoké nájemné v Praze či Brně, nebo jinde, kde je levnější.

Podobné námitky vznesly i Svaz měst a obcí, pražský magistrát či ministerstvo pro místní rozvoj. „Navrhovaná výše započitatelných nákladů 3000 korun na osobu a měsíc je nižší než v současné době stanovený příspěvek pro solidární domácnost v případě cizince jednotlivce. Ten je dosud 5000 Kč,“ uvedlo ministerstvo.

Zkritizovalo, že návrh neodůvodněně předpokládá, že komerční nájemci budou ochotni pronajímat své nemovitosti jednotlivým cizincům za ještě nižší cenu než domácnosti, které byly motivované solidárními důvody.

Podle resortu práce a sociálních věcí ale za částkami stojí snaha, aby uprchlíci projevili snahu zabezpečit si práci a bydlení. Přičemž těm, kteří si nemohou vydělávat, například děti, studenti, senioři či zdravotně postižení, zůstane zvýšená sociální ochrana. To má být zohledněno ve vyšší humanitární dávce.

Zcela opačné připomínky pak zvolilo ministerstvo financí. „Navrhovaná úprava si vyžádá dodatečné nároky na výdajovou stránku státního rozpočtu ve výši 5,52 miliardy korun,“ konstatovalo s tím, že peníze na to si má resort práce najít sám. „Požadujeme vypustit z návrhu usnesení vlády bod, kde je uloženo ministru financí zajistit finanční prostředky,“ dodalo ministerstvo.

To ovšem resort práce ve vypořádání připomínek odmítl. Zvýšené dopady podle něj není možné v rámci stávajícího rozpočtu úřadu „v žádném případě zabezpečit“. „Z tohoto důvodu navrhujeme zvýšené výdaje zabezpečit z vládní rozpočtové rezervy,“ uzavřelo.