Ochranář Trump chce vysoké daně na import. Populismus zaplatí spotřebitel, tvrdí analytici

Trump svým návrhem reagoval na plány automobilky Ford přesunout část výroby do Mexika a také na postup výrobce klimatizace Carrier, který už v Mexiku vyrábí.

„Zavolám si ředitele společnosti Carrier a řeknu mu: 'Doufám, že si užíváte novou budovu. Doufám, že si užíváte Mexiko',“ prohlásil Trump na adresu společnosti. „Každou klimatizační jednotku, kterou vyrobíte a pošlete přes hranice, vám zdaním 35 procenty,“ dodal republikán.

Analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara připomněl, že Mexiko je pro USA třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem a nové obchodní restrikce by znamenaly výrazné ztráty pro obě země.

„Pokud by opravdu došlo k omezení levného dovozu z Mexika a zvýšení domácí výroby, znamenalo by to jen špatnou zprávu pro amerického spotřebitele. Musel by totiž v koncových cenách dražší výrobu uhradit,“ řekl Novinkám Šimara.

Podle mnohých ekonomů jsou podobné nápady prezidentského kandidáta hrozbou nejen pro USA, ale i globální ekonomiku.

„Ekonomicky by takový scénář poškodil nejen USA. Hrozba obchodních válek by snížila potenciální růst globální ekonomiky,“ domnívá se hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Zavádění cel a tarifů ze strany USA by mohlo vyvolat obchodní válku. Pokud by Spojené státy zavedly ochranářská opatření, zavedly by je i ostatní státy,“ sdělila Novinkám hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

„Obecně vzato je to návrh antiliberální a ochranářský. Pokud se tak budou chovat všichni na světě, dojde k ještě daleko razantnějšímu poklesu intenzity světového obchodu. USA doposud udávaly v liberalizaci světového obchodu do značné míry tón,“ domnívá se hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Dále připomíná, že Trumpovy výroky míří především na nižší střední třídu, která má pocit, že v globalizaci prohrává. „Z těchto řad se rekrutuje podstatná část Trumpových stoupenců, oni 'řadoví američtí dělníci',“ zdůraznil.

Kdyby Trump v prezidentských volbách skutečně zvítězil, neznamená to, že každý jeho návrh by se uskutečnil. „Před volbami padají silná slova. I tak bych návrhy pana Trumpa interpretovala,“ domnívá se Horská.

„Trump jistě moc dobře ví, že na prosazení takovéto daně nemá dostatek pravomocí. Musel by jej podpořit Kongres, jehož zástupci už jasně indikovali, že nehodlají jakýmkoli způsobem ohrozit obchod s Mexikem,“ připomněl Šimara.

Na slabé pravomoci prezidenta upozorňuje i Sobíšek. „Donald Trump by nebyl v případě zvolení neomezeným vládcem své země. Jeho návrhy by musely být v souladu s mezinárodními dohodami a podléhaly by standardnímu schvalování v Kongresu,“ připomněl Sobíšek.

Rozpor mezi Trumpovou daní a pravidly Světové obchodní organizace (WTO) připomínali i američtí ekonomové. Republikánský kandidát v reakci uvedl, že by buď vyjednal výjimku, nebo by prosazoval vystoupení z organizace.

Návrhy na zavádění cel na dovoz je třeba vnímat v kontextu dalších Trumpových postojů, které jsou obecně nepřátelské dohodám o volném obchodu a ve prospěch ochranářských opatření. Kromě zmíněné dovozní daně chce uvalit i 45procentní cla na dovoz z Číny.

Dále kritizuje takzvané Transpacifické partnerství (TPP), obchodní dohodu se zeměmi v oblasti Tichého oceánu. Trump mimo jiné několikrát zopakoval, že je to dohoda výhodná pro Čínu. Ta však součástí dohody není.

Dále hovoří o vyjednání nových podmínek pro fungování severoamerické zóny volného obchodu NAFTA, jejímiž členy jsou USA, Kanada a právě Mexiko. Zóna volného obchodu funguje od roku 1994 a Trump ji opakovaně označil za katastrofu.

„I pokud se prezidentem nestane, jeho dosavadní úspěch signalizuje proměnu ducha doby,” uvedl Lukáš Kovanda. V Trumpovi jeho volič podle Kovandy vidí spásu, která mu vrátí „starou Ameriku”. „To už ale není dost dobře možné. Globalizace svět nenávratně proměnila,” dodal.