Článek
I když v poslední době zapršelo, je sucho, vody je dlouhodobě málo. Hodně se nyní hovoří o ústavní ochraně vody i půdy. Vy jste o tom mluvil už loni, teď s tím přišli lidovci a komunisté. Nepředběhli vás?
Nejde o dostih, ale o reálnou ústavní ochranu vody jako strategické suroviny. Pokud se kolegové lidovci a komunisté chtějí přidat k již rozběhnutým snahám ministerstva zemědělství, jen to vítám. Na to, že voda musí být jako neocenitelný a zranitelný zdroj více chráněná, jsem začal upozorňovat hned po nástupu do funkce ministra už loni v létě.
Na ministerstvu a také při jednáních s dalšími odborníky jsme začali zvažovat všechny možnosti a přínosy. Letos v březnu jsme kvůli ústavní ochraně vody uspořádali kulatý stůl s ústavními právníky, zástupci resortu životního prostředí, Legislativní rady vlády, Poslanecké sněmovny a podniky jednotlivých povodí.
Stav sucha k 16. čevnu. Bílá místa jsou beze rizika, tmavě červená jsou postižena extrémním suchem.
Shodli jsme se, že je nezbytné, aby stát chránil, udržoval a zachovával svoje zdroje vody a vnímal vodu jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu, protože jde o strategický přírodní zdroj. Proto potřebujeme důkladnou analýzu, jakou nejvhodnější formu ústavní úpravy a úpravy prováděcích zákonů zvolit. Ostatně to již deklarovala Evropská vodní charta, přijatá v roce 1969 v Lucem-
burku.
K zakotvení ochrany vody v Ústavě si váš úřad nechal vypracovat právnický posudek. Ten bude hotový až v září. Lidovci tvrdí, že do čl. 7 Ústavy stačí přidat jen pět slov, a návrh chtějí podat do měsíce…
Existuje přísloví: Práce kvapná, málo platná. „Zrychlený“ postup navržený poslaneckou iniciativou KDU je sice zajímavý, ale bez rozboru, který si zaslouží takto závažný vstup do ústavního pořádku ČR, jde o ukvapený přístup s cílem získat jakési politické body. To však samo o sobě vodu neochrání.
My s ničím rozhodně neotálíme, ochrana vody je důležitá a s vývojem počasí si to uvědomujeme stále častěji. Pokud ale chceme mít při ochraně vody opravdu pevnou oporu v zákonech, nejde je ušít horkou jehlou.
Chceme se také inspirovat zkušenostmi ze zahraničí, a to jak v ústavních, tak v běžných zákonech upravujících ochranu vody v Evropě i ve světě. Zjistit, co se jim osvědčilo a pokud to bude přínosné, využít i v naší legislativě. Rovněž je nutné zvážit, zda například přijetí samostatného ústavního zákona o prioritní ochraně vody by neřešilo snahu posílení ochrany i bez otevření textu samotné Ústavy ČR. Odpovídalo by to svým významem například samostatnému ústavnímu zákonu o bezpečnosti České republiky.
V době sucha je ochrana vody velmi populární. Ale zakotvením v Ústavě to vlastně teprve začíná. Bude třeba měnit další zákony či vyhlášky? Kolika norem by se to asi týkalo?
Sice jsem se o ústavní ochranu vody začal zasazovat krátce po svém nástupu do funkce, ale pokud chceme, aby vše mělo pevnou oporu v legislativě, musíme důkladně prověřit všechny možnosti a vybrat z nich ty nejlepší. Podle toho pak budou následovat další změny.
Co vlastně by to znamenalo pro lidi a jejich „staré“ studně? Bylo by potom vybudování nové studně složitější?
Pro vlastníky studní by to znamenalo posílení ochrany jejich vodního zdroje, tedy možnost omezovat různé aktivity v okolí, které by mohly množství nebo kvalitu vody ve studni ovlivnit. Rovněž vodoprávní úřady by měly zvýšené možnosti zabránit negativnímu ovlivnění vodních zdrojů, tedy oporu pro ochranu vody.
Vybudování nové studny by pak mělo při povolování přednost před jinými aktivitami v okolí, které by stavbě mohly bránit nebo budoucí vodní zdroj ohrozit.
A co majitelé malých rybníků a jiných povrchových zdrojů? Změnilo by se něco?
Pro majitele rybníků a jiných povrchových zdrojů vody by přijetí ústavní ochrany vody představovalo posílení obecné ochrany před činnostmi, které by tento vodní útvar mohly poškodit nebo nepříznivě ovlivnit účel jeho využívání, zejména jakost vody.
Při projednávání terénních úprav na zadržení vody nebo malých vodních nádrží by samozřejmě umožnil vodoprávním úřadům uplatnit prioritu před jinými činnostmi nebo zásahy.
Komunisté připravují i návrh na vyšší ochranu zemědělské půdy. Podle poslankyně Marie Pěnčíkové by předloha stanovila, že pro nezemědělské účely by bylo možné nadále využívat jen nezemědělskou půdu. Vynětí půdy by bylo možné jen ve veřejném zájmu. Co si o tom záměru myslíte?
Ochrana půdy je pro nás důležitá. Jako zemědělci si uvědomujeme, že půda nás všechny živí. Návrh KSČM je teprve v přípravě, musíme počkat na jeho znění a teprve pak se k němu můžeme vyjádřit.
Na ministerstvu zemědělství se snažíme nastavovat pravidla, která vedou k lepší péči o půdu. Jsou to jednotlivé kroky a je to nikdy nekončící proces. Už od letošního roku jsme nastavili omezení využívání přípravků na ochranu rostlin s glyfosátem. Je nově zakázáno používat ho při sklizni na plodiny určené pro potravinářské účely.
Rovněž jsme upravili zásady pro hospodaření tak, že nebude možné, aby plocha jedné zemědělské plodiny na erozně ohrožené půdě zaujímala více než 30 hektarů. Jinými slovy: omezili jsme monokultury. Dalším zpřísněním je povinnost zakládání pásů pro přerušení pozemku s erozně nebezpečnou plodinou.
Od roku 2020 začne platit nové vymezení erozně ohrožených ploch, čímž bude chráněno více než 600 tisíc hektarů orné půdy. Na ochraně půdy pracujeme nepřetržitě, a tak tomu bude i do budoucna, abychom se přizpůsobili novým trendům, vědeckým objevům i klimatickým změnám. Říká se, že práce zemědělce nikdy nekončí a ochrana půdy je toho typickou ukázkou.