Článek
Úterní rozhodnutí, které komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová zdůvodnila snahou zamezit vážným škodám pro evropské zákazníky a spotřebitele, firmy očekávaly. Již v květnu oznámily, že komisi nehodlají dále ustupovat.
„Ocel je zásadním vstupem pro mnoho výrobků, které každodenně používáme, od baleného jídla po automobily. V těchto sektorech v Evropě jsou zaměstnány miliony lidí a konkurenceschopné ceny jsou pro společnosti zásadní, aby obstály na světovém trhu,” upozornila Vestagerová.
Zákaz fúze je spíše výjimka
Ocelářský průmysl v EU zaměstnává okolo 360 tisíc lidí. Vestagerová zdůraznila také, že zákaz fúze je z hlediska komise zcela výjimečný postup.
Za deset let prý komise k takovému kroku přistoupila jen v deseti případech, schválila přitom na tři tisíce spojení firem. Návrh spojení indické Tata Steel a německé ThyssenKrupp EK podrobně zkoumala od loňského října.
Vyšší ceny, které by podle EK byly důsledkem spojení dvou významných evropských producentů, by prý nemohli zákazníci v plné míře kompenzovat například levnějším dovozem.
Léta jednání vyšla vniveč
Vniveč tak přišla léta jednání. Německá ThyssenKrupp se totiž na spojení svých evropských aktivit s evropskou divizí indické Tata Steel domluvila již v září 2017 po roce a půl jednání. Finální smlouvu společnosti následně podepsaly na začátku roku 2018 v německém Essenu, kde ThyssenKrupp sídlí.
Měl tím vzniknout druhý největší evropský ocelářský koncern po jedničce ArcelorMittal. Výsledkem spojení mělo být zrušení až čtyř tisíc pracovních míst. Záměr se i proto nelíbil odborovému svazu IG Metall, stejně jako dozorčí radě essenského koncernu.
Společnosti měly po sloučení zaměstnávat 48 tisíc lidí, z nichž 27 tisíc mělo přijít z ThyssenKruppu. Celkový obrat měl stoupnout o 400 až 600 milionů eur. Společný podnik měl sídlit v Nizozemsku.