Článek
Kladou na ně v praxi nereálné požadavky – například aby se všichni obyvatelé domu na změnách shodli. Nová nařízení obyvatele zbytečně zatěžují, a přitom si často protiřečí.
Shodli se na tom na semináři v parlamentu předsedové tří největších sdružení bytových družstev a vlastníků. Reprezentují zhruba milión bytů
Lidé chtějí bydlet, ne po nocích bádat v paragrafech, které žádají nemožné a protiřečí si
„Výsledkem je, že lidé nevědí, jak zákonu vlastně vyhovět, a tak už ho ani příliš neberou vážně, začíná převažovat lidová tvořivost,“ konstatoval František Lebl, předseda Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků se 650 tisíci byty v převážně panelových domech.
Jeden kverulant zablokuje všechny
„Lidé chtějí, aby v domě vše fungovalo podle jasných pravidel. Ne se mořit tlustými kodexy na schůzích. Ne po nocích, když přijdou z práce, pátrat v nejasných, protichůdných právních nařízeních. Mnohdy se v nich ztrácíme i my, právníci, natož lidé jiných profesí,“ řekl právník a předseda Správy bytových domů SBD Praha Martin Kroh.
Vážným problémem například je, že na základě těchto zákonů se jen stěží dají reálně vymáhat dluhy lidí, kteří neplatí společné poplatky v domě, a ty pak nemilosrdně padají na vrub ostatních, dodal předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jiří Bárta.
„V některých domech je i pět bytů, kde družstevník či vlastník neplatí za společné poplatky ani korunu. Většina lidí si pak myslí, že mají na účtu domu našetřeno, a pak je čeká šok, že jsou už i v minusu,“ dodal Kroh.
Bytové právo má být přitom jednoduché, a ne věda pro hrstku specialistů
Všichni tři předsedové se shodují, že je například zcela nesmyslný §731 zákona o obchodních korporacích, nekompromisně vyžadující u klíčových hlasování stoprocentní souhlas všech členů společenství. Lidé se pak scházejí natřikrát i vícekrát, než nějak dají rozhodnutí dohromady.
Anebo paragraf osm zákoníku o službách říká, že „na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do pěti měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona…“. Jenže nový občanský zákoník ve svém paragrafu 2252 má k témuž čtyřměsíční lhůtu.
Příklady zde uváděné jsou jen zlomkem ze štosů paragrafovaných nesmyslů ve všech třech zákonech a z jejich neprovázanosti, jež se bytovým družstvům a vlastníkům jednotek vrší na stolech.
„Bytové právo má být přitom jednoduché, aby se podle něho dal dům prakticky spravovat, a ne věda pro hrstku specialistů, kteří v něm leží den co den,“ dodal Kroh.
