Článek
Devět hostů z deseti bere spropitné jako výraz toho, že bylo vše v pořádku – dvě třetiny ho rozhodně nedávají automaticky, ale až podle toho, zda si ho obsluha zaslouží. Pokud jsou číšníci sympatičtí, jejich šance na spropitné stoupá.
Často zmiňované nepsané pravidlo je, že by diškrece měla být deset procent z útraty, tolik ovšem personálu nechává jen každý pátý host. Podobně je tomu u ochoty zaplatit ještě něco navíc, pokud s obsluhou panovala maximální spokojenost, 70 procent respondentů obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak dokonce zaokrouhluje pouze na koruny.
„V restauraci nejde jen o to, abychom se napili a nasytili. Mělo by se jednat o celkový zážitek, který se skládá jak z výborného jídla a nápojů, tak z ochotné obsluhy, která přispívá k atmosféře. Za to si pak zaslouží adekvátní spropitné,“ komentoval Igor Třeslín, šéf společnosti Storyous, která vyvíjí pokladní systémy pro restaurace.
U placení kartou si Češi nejsou jistí
Pokud bylo jídlo výborné a obsluha udělala dobrý dojem, nastává další problém. Polovina Čechů váhá, jak mají vlastně spropitné dát, pokud chtějí platit kartou.
„Moderní pokladní systémy dokážou spropitné přijmout, stačí obsluze říci, v jaké ho necháváte výši. Popřípadě můžete částku za jídlo uhradit kartou a obsluze nechat spropitné v hotovosti,“ řekl Třeslín.
Částka, kterou hosté dají personálu navíc, ale nemusí odpovídat pouze jejich spokojenosti s jídlem a obsluhou. Skoro pětina mužů v průzkumu přiznává, že občas dávají velmi vysoké spropitné, aby udělali dojem na svůj doprovod.
Průzkum proběhl letos v únoru, odpovídalo tisíc respondentů ve věku 18 až 59 let.