Článek
Zatímco kilo zadního hovězího bez kosti stálo zkraje roku v průměru 285 korun, v dubnu se za ně podle posledních dat Českého statistického úřadu platilo průměrných 264 korun.
O několik korun na 79 Kč za kilo zlevnila i kuřata a vejce v dubnu stála průměrných 4,30 koruny za kus. Začátkem roku to bylo 5,70 Kč. „V letácích v květnu najdeme vejce za cenu okolo tří korun,“ řekla Právu Zlata Vašíčková z portálu Kupi.cz.
Kostku másla v akci lze sehnat do 30 korun, zatímco na podzim byly akční ceny přes 50 Kč. Akční ceny jsou přirozeně nižší než průměr.
Před rokem si na vajíčku přihodili korunu, letos dvě. Nekula se řetězcům omlouvat nehodlá
„Okurku hadovku v letácích najdeme nejlevněji pod osm korun. Takové slevové akce byly naposledy v roce 2021. Meziročně zlevnily i další druhy ovoce a zeleniny, například jablka, kiwi, jarní cibule nebo cuketa,“ dodala Vašíčková.
Podle agrárního analytika Petra Havla bude trend zlevňování pokračovat a mírně poklesnou také ceny pekárenské a mlékárenské produkce, protože zlevňují vstupní zemědělské komodity, jako jsou obiloviny, olejniny nebo mléko.
„Základní příčinou stabilizace až poklesu maloobchodních cen potravin je pokles nákladů v celé vertikále zemědělec–potravinář–obchodník,“ poznamenal Havel.
Například litr nafty stál loni touto dobou 46 korun a nyní 31 Kč. Zlevňují také energie, většina dodavatelů nabízí ceny plynu a elektřiny pod vládním stropem.
Okurku najdeme v letácích za cenu pod osm korun. Takové akce byly naposledy v roce 2021
Havel připustil, že jistou roli mohl sehrát i tlak ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který inicioval šetření cen na jednotlivých stupních řetězce.
„Pokud by ale neklesaly náklady, tak by takové mediální aktivity nebo kontroly neměly na ceny v zásadě žádný vliv,“ uzavřel Havel.
Zdražovali všichni, zjistila kontrola
Zlevnění podle něj probíhá postupně, protože zpracovatelé a obchodníci mají určité zásoby nakoupené za původní ceny.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže včera oznámil, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod.
Úřad zkoumal ceny mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa. Šetření cen cukru, rovněž z podnětu ministra Nekuly, ještě nedokončil.
Analýza ukázala, že u zvolených pěti základních komodit běžně připadá nejvyšší část spotřebitelské ceny prvovýrobci.
Omluvte se, vyzval svaz obchodu Nekulu kvůli vinění řetězců z růstu cen potravin
„Ten ale samozřejmě většinou s produkcí mívá také nejvyšší náklady, ať už jde o lidskou práci, krmiva či hnojiva, zemědělskou techniku, nebo paliva a energie,“ prohlásil předseda úřadu Petr Mlsna.
Obchodní marže zpracovatelů a obchodníků se podle něj pohybují v podobných úrovních, zpravidla však jsou mírně ve prospěch obchodníků.
Podle šetření jak výrobci, tak zpracovatelé i obchodníci přenášeli své zvýšené náklady na zákazníka.
„Lapidárně řečeno, ten zaplatí zvýšenou cenu energií třikrát v rámci produktu, který si kupuje,“ dodal Mlsna. Za zdražením zemědělců stála podle úřadu také drahá hnojiva a krmné směsi.
Úřad neposuzoval, zda je koruna marže na vajíčku přiměřená, nebo ne. Podle Mlsny to není jeho úkolem.
Celkové proporce marží ve vertikále se ale při porovnání od roku 2018 výrazně nelišily. Nedá se tedy říct, že by za zdražení mohli výrazněji obchodníci nebo zpracovatelé.
Úřad však nezkoumal marže třeba u jablek nebo brambor, kde si obchodníci přirážejí i přes sto procent, jak Právo dříve informovalo.
Svaz obchodu a cestovního ruchu včera vyzval Nekulu, aby se omluvil. Ministr dříve opakovaně prohlásil, že obchodníci mohli zneužít svého postavení na trhu k nepřiměřenému zvyšování cen.
Nekula obratem omluvu odmítl. Současně v souvislosti s poklesy cen ocenil, že trh s potravinami v Česku opět funguje.
Na trhu s potravinami se nic nekalého neděje, zjistil antimonopolní úřad
