Obnova zničených lesů si vyžádá 18 miliard sazenic. Možná nebudou

Může se stát, že se některé holiny v zákonné době odpovídajícími druhy ani zalesnit nepodaří a majitelé lesních pozemků budou ještě platit pokuty. V nejhorším případě může dojít i k odlesnění krajiny.

O masivních investicích ke zvládnutí klimatických změn hovořil v pondělí před zahájením globálního summitu OSN o klimatu v New Yorku i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Budeme potřebovat desítky, možná stovky miliard, abychom u nás řešili klimatické změny. Musíme transformovat energetiku, investovat do jádra, vysadit až 18 miliard stromků, zadržovat vodu v krajině,“ uvedl premiér.

Zdá se to být nadsazené číslo, ale jen na první pohled, podle některých by dokonce mohlo být vyšší, ačkoliv odborníci se shodují, že odhadnout, jaké množství sazenic bude pro obnovu českých lesů v dalších letech potřeba, je velmi obtížné. Pomoci by mohla i přirozená obnova lesů. Některé sazenice se ale po výsadbě nemusí kvůli suchu ujmout.

Jiné ještě před zabezpečením porostu spase lesní zvěř, a tak se bude muset vysazovat znovu. A není to levná záležitost. Obnova hektaru lesa vyjde v průměru na 130 000 korun.

Podle Českého statistického úřadu bylo dosud k obnově lesů v ČR ročně zapotřebí asi 130 milionů sazenic. Dál to může být mnohem více, a i tak by výsadba trvala přes sto let.

„Pokud by se naplnily nejhorší scénáře, že v důsledku sucha a kůrovcové kalamity přijde ČR zhruba o polovinu z tří milionů hektarů lesů, potom se opravdu budeme blížit k 20 miliardám sazenic. Ty ale bude muset někdo napěstovat a vysadit,“ potvrdil Právu lesnický odborník Jan Příhoda z think tanku Czech Forest.

Některé školkařské společnosti proto navyšují výrobu sazenic již dnes. „V současných podmínkách se dá však očekávat nárůst produkce maximálně o 50 procent,“ potvrdil Právu Petr Martinec, obchodní ředitel společnosti LESCUS Cetkovice, která patří k největším producentům v Česku.

Bez dostatku osiva, pracovních kapacit a finančních prostředků se podle něj nedá očekávat, že se produkce sazenic radikálně zvýší.

Sazenic by tak při takové potřebě bylo málo a nebylo by možné je dovézt, protože se stejnou situací se potýkají i okolní státy.

Podle informaci Sdružení vlastníků obecních lesů (SVOL) by nedostatek sazenic neměl být přinejmenším v nejbližších letech až tak velký problém, protože Česko má za sebou semenný rok 2018 a osiva lesních dřevin by měl být dostatek. „Je však pravda, že po sazenicích listnatých stromů se poptávka zvýšila,“ potvrdil Právu místopředseda SVOL Petr Skočdopole.

Daleko větším problémem je podle něj pro nestátní vlastníky lesů nedostatek financí. „Ceny dřeva prudce poklesly a mnozí vlastníci nemají prostředky na to, aby sazenice koupili a zaplatili lidem práci v lese. Liberalizaci pravidel pro zacházení se sadebním materiálem ze strany státu ale vítají,“ uvedl Skočdopole.

Rozhodující v dalších letech bude podle Příhody míra přirozeného zmlazení lesů. Pokud se podaří úspěšně zpomalit kůrovcovou kalamitu, může se potřeba sazenic zásadním způsobem snížit.

„Naopak, pokud dopustíme vznik rozsáhlých souvislých kalamitních ploch, potom lze očekávat velké komplikace při zalesňování a potřebu ještě většího počtu sazenic,“ dodal Příhoda.

Česká republika je příkladem akutního ohrožení budoucnosti lesů. Vlivem sucha a nárůstu populace škůdců dochází k odlesnění krajiny. Aktuálním příkladem je podle něj jih Vysočiny, ale kůrovec decimuje lesy v celé republice.

„Snahy státu o zpomalení tohoto procesu jsou z hlediska adaptace lesů na klimatické změny pouze minimální. Dnes již nejsme daleko od stavu, kdy Česká republika bude zemí s nejvyšší mírou odlesnění na světě,“ uvedl Příhoda.