Hlavní obsah

Obchodní válka už zuří, na řadě jsou Evropa a Česko

6:25
6:25

Poslechněte si tento článek

Celní války z popudu USA se staly tvrdou realitou. Zatím platí pro americké státy v čele s Kanadou a Mexikem a Čínu, ale brzy do nich bude zavlečena i Evropa. Ta čeká, s čím americký prezident Donald Trump vyrukuje na ni. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel zúčastněnými stranami se ovšem dá očekávat růst cen a pokles výkonu ekonomik na obou stranách Atlantiku, včetně té české.

Foto: Win Mcnamee, Reuters

Americký prezident Donald Trump

Článek

„Jde do určité míry o válečný akt,“ reagoval na Trumpova cla proslulý investor Warren Buffett. Spojené státy v úterý zavedly cla 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň na dvacet procent zdvojnásobily dodatečná dovozní cla Číně.

Podle ekonomů obchodní válka rozpoutaná Trumpem nemůže mít vítěze. „Čím dále zajde, tím větší přinese hospodářské škody pro všechny, zejména však zasáhne malé otevřené ekonomiky, jako je Česko,“ prohlásil David Marek, analytik Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla.

„Evropa se musí připravit na brzké opatření USA vůči jejímu vývozu, neboť zavádět cla jen vůči sousedům, tedy Kanadě a Mexiku, moc nedává ekonomický smysl,“ doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Zároveň věří tomu, že akce USA nestrhne lavinu vzájemného zavádění cel mezi demokratickými zeměmi či bloky.

Vyšší tarify by oslabily i Česko

Ekonomové očekávají, že cla přizvednou v USA inflaci a zpomalí jejich hospodářský růst. V případě rozšíření celní války se však tomu nevyhnou ani evropské země.

Zavedení dodatečného 25procentního cla na evropské vývozy do USA by snížilo české HDP celkově o více než procento.
Michal Skořepa, ekonom

„Podle kalkulace ministerstva financí by zavedení dodatečného 25procentního cla na evropské vývozy do USA snížilo český hrubý domácí produkt celkově o více než procento. Dopad na ekonomiku eurozóny by měl být podobný,“ řekl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Jedno procento HDP v současnosti představuje zhruba 80 miliard korun. Podle aktuálních prognóz by se měl růst české ekonomiky v příštích dvou letech bez vlivu celních válek pohybovat mírně nad dvouprocentní hranicí.

Podobnou ztrátu pro Česko v případě celní války mezi USA a Evropou předpokládá i poradenská společnost Oxford Economics. Ta ovšem pracuje s pouze desetiprocentním plošným clem na dovoz zboží z EU a dále již oznámeným 25procentním tarifem na dovoz hliníku a oceli a odvetnými opatřeními.

To, že Trump cla i Evropě zvýší, je podle ekonomů pravděpodobné. Americkému prezidentovi například vadí, že zatímco USA zatěžují dovoz osobních aut clem 2,5 procenta, EU za dovoz amerických aut vybírá desetiprocentní clo.

„V celní oblasti byly země Evropy oproti USA spíše ve výhodnější pozici a to, jak vidno, skončí,“ konstatoval ekonom Richard Hindls.

Přímá pozice Česka vůči americké ekonomice není podle něj zásadní, když obchodní výměna není rozsáhlá a roční objem českého vývozu do USA nedosahuje ani 150 miliard korun.

Na cla odpovíme odstřihnutím USA od elektřiny, slíbil premiér Ontaria

Amerika

„Významný dopad by však zavedení cel mělo na naši ekonomiku zprostředkovaně, protože citelně udeří na Německo a na další velké evropské ekonomiky, a tím pocítíme dopady silně i u nás,“ dodal Hindls. Znamenalo by to nárůst inflace a zpomalení výkonu české ekonomiky.

Americká cla na dovoz z Kanady a Mexika dolehnou z evropských automobilek hlavně na Stellantis a Volkswagen, napsala agentura Bloomberg. Podle jejího odhadu letos sníží evropským automobilkám zisky celkem o 5,88 miliardy eur (147 miliard Kč), z toho zdaleka nejvíc právě těmto dvěma.

Automobilky totiž využívají Mexiko jako výrobní základnu, ze které pak auta vyvážejí na americký trh. Auta nebo jejich díly se ale dovážejí do USA i z Kanady. Bílý dům ve středu podle serveru CNBC oznámil, že se Trump rozhodl poskytnout automobilkám z nových cel na dovoz z Mexika a Kanady měsíční výjimku.

V případě uvalení vyšších amerických cel na evropská auta je podle analýzy ČSOB nejvíce zranitelné Slovensko. „Z automobilů, které se na Slovensku vyrábí a míří ve značných objemech na americký trh, jsou pravděpodobně nejdůležitější Porsche Cayenne, Audi Q7 a Q8, ale i produkce Jaguar Land Roveru,“ upozornil analytik ČSOB Jan Bureš.

„Česko má při porovnání se Slovenskem sice podobně významný podíl automobilového průmyslu na HDP, orientace na americký trh je však výrazně nižší,“ vysvětlil.

Dopad na subdodavatele

Dodal, že finální produkce vyráběná v Česku na americký trh prakticky nesměřuje – Škoda Auto se primárně orientuje na Evropu a sekundárně na Asii, stejně jako kolínská Toyota a nošovický Hyundai.

„V Česku tak budou eventuálně nejvíce zasaženi subdodavatelé, kteří mají vysokou expozici vůči evropským automobilkám vyrábějícím v Evropě a vyvážejícím do USA – na prvním místě se jedná o Porsche a švédské Volvo. Proto ostatně v naší simulaci vychází Švédsko hůře než Česko, přes zjevně nižší podíl sektoru automotive na HDP,“ dodal Bureš.

Trump už slibuje také nová cla na měď a dřevo, 12. března mají vstoupit v platnost cla na ocel a hliník. Od 2. dubna pak plánuje cla na dovoz zemědělských produktů. Zatím ale není jasné, zda se budou vztahovat na dovoz do USA ze všech zemí, nebo některé budou mít výjimky.

Mexiko zavede odvetná cla na americké zboží

Amerika
Související témata:

Výběr článků

Načítám