Obce začnou od září kontrolovat, zda lidé netopí zakázanými kotly

Kontroly budou mít na starosti obce s rozšířenou působností. Ty avizují, že s nimi začnou hned od září. Přistoupí k nim různě.

„Orgán ochrany ovzduší bude od září prioritně provádět kontroly na podnět, kontroly z moci úřední budou ve větší míře probíhat až od roku 2025,“ citovala ČTK například mluvčí magistrátu ve Frýdku-Místku Janu Musálkovou Jeckelovou.

Jinde se chystají postupovat systematičtěji. V Lanškrouně chtějí oslovit okolní obecní úřady, aby vytipovaly domácnosti, které topí tuhými palivy. Ty pak radnice obešle se žádostí o předložení dokumentu o výměně.

Lidé musí začátkem září přestat používat kotle první a druhé emisní třídy, případně ty starší 20 let, kdy se toto označování vůbec nepoužívalo. Podle odhadů ministerstva životního prostředí jich má být v Česku asi 150 tisíc.

Kolik kotlů už lidé vyměnili, je prakticky nemožné zjistit. Centrální statistiky nikdo nevede a neexistuje ani povinnost koupi nového zdroje tepla hlásit.

Pokud by někdo staré kotle používal i příští měsíc, mohou mu úřady udělit pokutu ve výši až 50 tisíc korun.

Zprvu se sankcím půjde vyhnout. Ministerstvo životního prostředí obce vyzvalo, aby byly benevolentní v případech, kdy má domácnost nový kotel objednaný, čeká na jeho instalaci, nebo pokud zjistí, že lidé již zažádali o dotaci na výměnu. Resort zmiňuje, že cílem je přimět lidi k pořízení čistšího zdroje, nikoli vybrat peníze z pokut.

„Podle našich zkušeností není nutné, aby měli lidé žádost připravenou na sto procent. Důležitý je termín podání. Pokud v ní budou některé věci chybět, je možné je doplnit v průběhu vyřizování žádosti,“ uvedla Veronika Skorunková, energetická specialistka ze společnosti V-systém, Saint-Gobain.

Výměnou starých kotlů chce resort přispět k čistšímu ovzduší v Česku. Podle studie Barcelonského institutu globálního zdraví patří některá česká města spolu s těmi italskými a polskými k nejhorším v Evropě, co se týče kvality ovzduší. Obsadila hned tři místa v první desítce sídel s největším podílem polétavého prachu na úmrtích obyvatel.

Stejně jako neexistují přesná data o tom, kolik kotlů již Češi stihli vyměnit, není zcela jasné ani to, čím je nahrazují. Vodítko dává alespoň průzkum společnosti Ipsos pro firmy Stiebel Eltron. V něm více než polovina dotázaných uvedla, že jako náhradu volí buď modernější kotel na tuhá paliva, případně ten plynový.

Topení fosilními palivy však lidem postupně začne zdražovat. Domácnosti mají podle aktuálních plánů od roku 2027 spadat do systému emisních povolenek. „To povede ke zdražení asi o třicet procent,“ řekl Novinkám Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky.

I v případě novějších kotlů na tuhá paliva mohou jejich majitelé za pár let řešit výměnu znovu.