Článek
Investoři většinou nabízejí obcím příspěvky do rozpočtu a lidem levnější elektřinu.
Například obci Krouna na Chrudimsku, kde žije na 1112 obyvatel, slibuje firma ročně poslat obci 1,95 milionu. Další benefit by měli pocítit přímo občané. Ročně by na elektřině ušetřili přes 11 tisíc korun. Nabídka je na dvacet let. Místní v referendu se stavbou souhlasili.
V Anenské Studánce, kde může volit 136 lidí, se v referendu vyjádřilo 68 z nich. Pro byla padesátka, proti sedmnáct, jeden hlas byl neplatný. Lidé tu žijí vedle větrné elektrárny už patnáct let, ale nyní se uvažuje o stavbě nového větrníku.
Češi vymysleli nový způsob, jak akumulovat teplo v písku. Budou tak vytápět domy
„Osobně jsem pro stavbu. Jde o vlastně čistou energii, navíc přinese benefity obci. Konkrétnější být nemohu, neboť jsme teprve na počátku jednání. Zatím ani není rozhodnuté, kde by se stavělo,“ řekla starostka Anenské Studánky Růžena Motlová (Za obec krásnější). Referendum obec podle ní vyhlásila, neboť i ve Studánce je část občanů proti stavbě. Proto zastupitelstvo chtělo znát názor veřejnosti a podle toho směrovat další aktivity.
Větrník chce v Anenské Studánce postavit královéhradecký developer Noho, který ve svých projektech usiluje o stoprocentní uhlíkovou neutralitu. Vhodných lokalit pro výstavbu ale v Česku není mnoho. Kromě příznivých povětrnostních podmínek se zohledňuje řada dalších faktorů jako celkový krajinný ráz, blízkost letiště, přítomnost radarů.
„Veřejnost není v otázce výstavby větrných elektráren jednotná. Lidé se často shodují, že je dobré využívat obnovitelné zdroje, ale samozřejmě mají obavy z výstavby větrné elektrárny v katastru obce,“ potvrdil Tomáš Vrbický ze společnosti Noho.
Větrníky zvažují i na Svitavsku
V současné době probíhá na Svitavsku výzkum zaměřený na využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich dopadů na životní prostředí a obyvatele. Dotazníkového šetření se zúčastnili již obyvatelé Kamenné Horky, Hradce nad Svitavou či Javorníka.
KOLIK STOJÍ STAVBA VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY?
Stavba jedné větrné elektrárny vyžaduje investici minimálně sto milionů korun, přičemž developer uvažuje nejčastěji o stavbě dvou až šesti elektráren v katastru obce. Přesný počet se odvíjí nejen od přání obyvatel, ale i od rozhodnutí dotčených orgánů, které se podílejí na povolovacím procesu. Co se týče budoucího profitu ze stavby elektrárny, developer obci nabízí různé formy spolupráce, které jsou odstupňované podle míry zapojení obce do chodu elektrárny a podílení se jednak na výše rizik, ale také profitu.
„Cílem je zjistit postoj místních obyvatel k obnovitelným zdrojům a především větrným elektrárnám. Data se budou sbírat přibližně ještě dva týdny, následně, během prosince, by mělo dojít k vyhodnocení. Výsledky by měly sloužit jako podklad k rozhodování zastupitelstva, jakou cestou se budeme ubírat,“ uvedla mluvčí svitavské radnice Kateřina Kotasová.
Schvalování trvá roky
Samotný schvalovací proces na stavbu elektráren od získání povolení pro stavbu po územní a stavební řízení trvá nejméně tři až pět let při současné legislativě.
Stavební fáze se dle konkrétních parametrů projektu může pohybovat v řádu týdnů až několika měsíců. Závěrečná montáž s ohledem na povětrnostní podmínky je pak otázkou tří až pěti dní.
V Německu demontují větrnou farmu, aby mohli rozšířit uhelný důl
