Obce se obávají vysokorychlostní tratě kvůli povodním. Bude to dobré, ujišťuje Správa železnic

O vysokorychlostních tratích v Česku se uvažuje od 80. let minulého století, už tehdy se plánovalo, že by po nich vlaky měly jezdit rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Později začal stát připravovat výstavbu VRT pro vlaky s nižšími rychlostmi na trasách Praha–Brno, Brno–Břeclav, Brno–Přerov–Ostrava a Praha–Litoměřice–Drážďany. Ani jedna se ale dosud reálně nestaví. Přitom například mezi Brnem a Přerovem se mělo začít stavět už před dvěma lety.

„Naše obec se k tomu určitě vracet bude,“ ujistil Miroslav Chudják (Nezávislí 2022), starosta Velkých Albrechtic na Novojičínsku.

„Už jsme to uvedli u projednávání EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Nesouhlasili jsme, aby se odvedená voda dostala do obce, což projektanti už částečně vyslyšeli. Sporné ale je vyústění vedoucí do potoka, který má malou kapacitu. Jsou tam malé propustky, což se teď při povodni potvrdilo. A problém vysokorychlostní trati to ještě znásobí,“ upozornil s tím, že vesnice bude chtít po státu, respektive Správě železnic, aby našla vyhovující řešení.

Pobavit se se Správou železnic o tom, co poslední povodeň ukázala, chce také starosta ostravské části Polanka nad Odrou Pavel Bochnia (SNK Polanka nad Odrou). Podle něj by v případě povodní sice nemusela voda zalít samotnou trať, protože bude vybudována na náspu, ale podchody, které budou umožňovat pohyb lidí a techniky z jedné strany tratě na druhou. Za největší problém označil starosta Polanky odtoky a přítoky rybníků.

„Těch problémů je asi víc. Určitě by se ale mělo zamyslet nad územím na trati k Odře, tam ty povodně budou vždy. A pak je tu otázka rybniční soustavy, i ta by se měla v rámci opatření vyhodnotit. Zejména přítoky a odtoky rybníků,“ poukázal Bochnia.

Správa železnic však nepředpokládá, že by v projektu došlo k jakýmkoliv změnám. „Neplánujeme změnu trasování ani v reakci na zářijové povodně, vysokorychlostní tratě jsou totiž navrhovány s ohledem na extrémní podmínky včetně odolnosti proti stoleté vodě, takže stávající návrh je vůči povodním dostatečně robustní,“ tvrdí mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Podotkl, že nyní je stavba ve fázi posuzování vlivů na životní prostředí. „Zahájení výkupu pozemků plánujeme na příští rok,“ doplnil mluvčí.

Práce na stavbě VRT Moravská brána, která povede mezi Brodkem u Přerova a stanicí Ostrava‑Svinov, by pak měly začít nejpozději v roce 2028. „Povodně by neměly mít vliv na plánované termíny zahájení výstavby,“ potvrdil Gavenda.

To, že by VRT neměla být v budoucnu ohrožena povodní, si myslí i moravskoslezské hejtmanství. „Trasa koridoru se v maximální míře vyhýbá stanovenému záplavovému území a v místě překročení státní hranice s Polskem koridor záplavové území překonává. A to na estakádě,“ popsala Miroslava Chlebounová z oddělení komunikace a strategického marketingu krajského úřadu Moravskoslezského kraje.