Hlavní obsah

Obce se bouří proti zálohování PET lahví

Ročně se v Česku prodá zhruba 1,8 miliardy PET lahví a 800 milionů plechovek. Od ledna 2026 to má být povinně se zálohou ve výši čtyř korun. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že mimo tříděný odpad teď skončí přibližně každá pátá petka a čtvrtá plechovka. Povinné zálohování to má změnit. Proti novince ale brojí zástupci tisíců obcí i některých obchodníků. Podle nich je nový systém zbytečný, drahý a přinese víc problémů než užitku.

Foto: Novinky

Pilotní projekt odběru PET lahví a plechovek

Článek

Ministerstvo předpokládá, že vláda novelu, která má povinné zálohování zavést, projedná do konce léta. Sdružení místních samospráv ČR, které zastupuje 2500 obcí, ale novinku odmítá s tím, že Česko už má fungující systém třídění odpadů a zavádění nového paralelního systému nedává smysl.

„Dlouhodobě upozorňujeme na řadu nedostatků, které systém povinného zálohování má. V důsledku půjde o poškození zavedeného a fungujícího třídění odpadů prostřednictvím barevných kontejnerů i nepříjemnou komplikaci pro občany, kteří dnes patří, a to zcela dobrovolně, ve třídění odpadů v evropském srovnání ke špičce,“ uvedla předsedkyně sdružení Eliška Olšáková.

Mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová naproti tomu tvrdí, že recyklace v Česku dobře nefunguje. „Důvodem je kontaminace materiálu v případě plastových lahví a žalostně nízká míra sběru u plechovek. Tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina z vysbíraných PET lahví k recyklaci ani nedojde,“ uvedla.

Textil se bude povinně recyklovat, u nákupu oblečení přibude poplatek

Ekonomika

Nejde jen o přírodu

Nápojové obaly podle ní končí ve velké míře na skládkách, ve spalovnách nebo odhozené v přírodě. „Stávající systém tak neplní evropské cíle pro nejbližší období,“ dodala Havligerová.

Nejde ale jen o ekologii. „Jde o cennou surovinu, kterou nápojáři chtějí nakupovat co nejlevněji a kontrolovat její další užívání,“ poznamenal k problematice zálohování petek už před časem šéf Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina. Dodal, že na řadě ekologických opatření někdo vydělá a někdo jiný je zaplatí. „Tím, kdo platí, bývá většinou daňový poplatník či spotřebitel,“ konstatoval Březina.

Recyklovaný PET (polyethylentereftalát) je drahá surovina, o kterou musí výrobci nápojů bojovat s jinými obory. „Zálohový systém je jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka,“ uvedla Havligerová.

Argumentuje, že už šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů vysoké míry sběru a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace.

„Další země se přidají v nejbližších letech a už v příštím roce, kdy zálohový systém spustí Polsko a Rakousko, bude Česko ze všech stran obklopeno zeměmi se zálohovým systémem. To zároveň znamená horší přístup k recyklátu pro české výrobce nápojů, kteří tak budou ve srovnání s evropskou konkurencí znevýhodněni,“ dodala Havligerová.

Firmy čeká další regulace. Budou muset dokazovat, že nepřispívají k ničení lesů

Ekonomika

Sdružení místních samospráv ale uvedlo hned několik důvodů, proč by se zálohování nemělo zavádět.

Předně podle něj Češi třídí poměrně svědomitě i bez povinného zálohování. Sběr PET lahví je kolem 75 až 80 procent. „Situace u nás je tak výrazně jiná než například na Slovensku, kde bylo před zavedením zálohování vytříděno pouze asi 62 procent PET lahví,“ upozornilo sdružení.

Zavedení povinného zálohového systému povede podle zástupců obcí k tomu, že v Česku budou existovat zbytečně dva paralelní systémy a zvýší se operativní náklady. „Jedná se o téměř 56 miliard korun investičních nákladů a 1,3 miliardy korun ročně pak představují provozní náklady. Prostředky by bylo vhodnější investovat do zvýšení kapacit zpracovatelských zařízení pro zajištění vyšší míry recyklace,“ uvedlo sdružení obcí.

Nebude to velká změna

Havligerová ovšem argumentuje, že stávající systém třídění a sběru je do velké míry financován z veřejných zdrojů, ať už v podobě investičních dotací ze státního rozpočtu či evropských fondů, nebo v podobě dotací na jeho provoz z rozpočtů obcí a měst. „Naproti tomu zálohový systém nebude z veřejných rozpočtů požadovat ani korunu,“ řekla s tím, že zálohový systém nikde v Evropě nevedl ani ke zdražení nápojů.

Problém podle obcí může být i to, že zálohový systém počítá s 11 tisíci místy zpětného odběru, což oproti současným zhruba 180 tisícům kontejnerových sběrných míst podle sdružení prodlouží docházkovou vzdálenost z dnešních zhruba 90 metrů až na několik kilometrů.

Podle Havligerové ale lidé jednoduše nápojové obaly vrátí v rámci svého nákupu. „Pro spotřebitele to nebude velká změna, protože jsou zvyklí na systém vratných skleněných lahví. Pouze začnou navíc vracet také PET lahve a plechovky,“ podotkla.

Ministr Hladík: Zálohovat PET lahve dává ekonomický smysl

Ekonomika

Výběr článků

Načítám