Hlavní obsah

Obce nebudou moci blokovat ochranu před povodněmi, plánuje Hladík

Povodně z poloviny září nemusely být tak ničivé, kdyby Česko mělo dostavěné potřebné hráze, přehrady či nádrže. Jejich výstavbu v několika případech blokují nesouhlas dotčených obcí či dlouhá jednání s vlastníky pozemků. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nyní připravuje změnu, která by měla budování ochrany před velkou vodou urychlit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík

Článek

„Myslím si, že novela zákona je potřeba minimálně ve dvou tématech, kterými jsou územní plánování a výkupy pozemků,“ řekl Novinkám Hladík. „Cílem je zjednodušit pravidla tak, abychom byli schopni věci budovat v horizontu roků, nikoli za patnáct let,“ doplnil.

Detaily Hladíkova návrhu zatím příliš jasné nejsou. Ministr je chce představit do dvou týdnů. Mezi zvažovanými změnami však je úprava kompetencí v územním plánování.

Tady už nebydlete. Stát nepodpoří obnovu domů v záplavových zónách, nabídne pozemky jinde

Domácí

Nyní musejí mít aktualizované územní plány všechny obce, kterými řeka protéká. V některých případech jich jsou i desítky. Část radnic však s plány na budování protipovodňových opatření nesouhlasí. Otálení tak jejich výstavbu fakticky blokuje.

Nově by se vše mohlo řešit na úrovni krajů. Ty by protipovodňová opatření zahrnuly do zásad územního rozvoje. Těm se územní plány obcí musí přizpůsobit. „Obce by se k těmto věcem mohly dále vyjadřovat, ale odpadl by ten následný krok,“ konstatoval Hladík.

Anketa

Souhlasíte s tím, aby obce nemohly blokovat realizaci protipovodňových opatření?
Ano
93 %
Ne
7 %
Celkem hlasovalo 1278 čtenářů.

Ministr uvedl, že by se novela měla týkat výhradně budování ochrany před povodněmi. Zaměřit se chce hlavně na budování hrází, revitalizaci vodních toků nebo stavbu suchých poldrů, tedy trvale prázdných nádrží sloužící k zachycení vody právě během povodní. „Neznamená to ale, že by se dělaly protipovodňová opatření nebo nové přehrady bez povolení,“ uvedl Hladík.

Ukázkou průtahů se během nedávných povodní stala zvažovaná přehrada Nové Heřminovy na řece Opavě. Ta ani po desítkách let debat nestojí. K průtahům mimo jiné přispěl i nesouhlas stejnojmenné obce, která by kvůli ní musela být z části zatopena.

„Pokud by dnes přehrada stála, Krnov i Opava by byly ochráněny, škody by nebyly takové, jaké jsou teď,“ řekl Hladíkův stranický kolega a ministr zemědělství Marek Výborný.

Jako u soukromníků

Podle Hladíka je změna pravidel územního plánování zásadní i pro podniky, které podobné stavby připravují. Veřejní investoři kvůli nejistotě, zda budou skutečně moci stavět, odkládají další práce.

„Ty musejí probíhat paralelně, jako je tomu v soukromém sektoru. Soukromník zároveň žádá o změnu územního plánu a projektuje,“ nastínil Hladík způsob, jak výstavbu zrychlit.

Se záměrem snáze budovat protipovodňovou ochranu souhlasí i Svaz měst a obcí. Detailněji však chce Hladíkův návrh komentovat až poté, co se s ním seznámí.

Podle výkonné ředitelky svazu Radky Vladykové ale musí stát dát ochraně obyvatel vyšší prioritu. „Musíme si uvědomit, že příroda k nám asi milosrdnější nebude,“ řekla Novinkám.

Ministerstvo životního prostředí bude na změnách spolupracovat i s ministerstvem pro místní rozvoj. Současná vládní krize, kterou vyvolalo premiérovo rozhodnutí odvolat stávajícího ministra Ivana Bartoše (Piráti), však podle Hladíka přípravu novely nenaruší.

V Nových Heřminovech byl zasažen každý dům, některé půjdou k zemi

Domácí

Výběr článků

Načítám