Obce chtějí od státu získat propadlé pozemky, plánují cyklostezky nebo parkoviště

„S žádostmi o převod pozemků po nedostatečně identifikovaných vlastnících se na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových obrací obce napříč celou republikou,“ prohlásila mluvčí úřadu Michaela Tesařová.

Pro města a vesnice je propadnutí pozemků velkou příležitostí k dokončení roky připravovaných projektů od menších rekonstrukcí po větší infrastrukturní stavby. Běžně musejí vyjednávat s jednotlivými majiteli, přičemž část z nich k prodeji nebo souhlasu se stavbou přesvědčují velmi složitě. Nyní budou jednat přímo se státem, což by mohlo být snazší.

Příkladem sídla, které na dořešení vlastnictví čeká, je Velká nad Veličkou. Radnice jihomoravské obce na úpatí Bílých Karpat začala uvažovat o vybudování cyklostezek už v roce 2007, definitivně svůj plán stvrdila v minulém volebním období.

„Cyklostezky mají pro obec velký význam z hlediska bezpečnosti cyklistů, které by měly stáhnout ze silnic a umožnit jim tak bezpečnou jízdu. Také mohou napomoci plynulosti silničního provozu. Zároveň má stavba cyklostezek význam i pro další rozvoj cestovního ruchu,“ řekl Novinkám Petr Šmidrkal, starosta Velké nad Veličkou.

Při přípravě však tamní radnice zjistila, že majetkový podíl u jednoho z potřebných pozemků je nejasný a není tedy s kým jednat o jeho využití. Jelikož se o něj nikdo nepřihlásil, podala obec žádost o jeho převod do svého vlastnictví.

Podobných případů je v Česku více. Pozemky s nejasnými vlastníky potřebují například v Moravských Bránicích, taktéž pro cyklostezku. Ve Vrbně nad Lesy zase chtějí budovat parkoviště a Středočeský kraj požádal o pozemek ve Zdislavicích u Vlašimi z důvodu stavby okružní křižovatky.

Jak dlouho bude trvat, než se nemovitosti do majetků samospráv dostanou, není jasné. Státní úřad, jenž na počátku února evidoval 107 824 nemovitostí s neidentifikovanými vlastníky, musí dodržet zákon a nejprve je nabídnout jiným státním institucím.

„Řada jich tak bude v souladu s usnesením vlády převedena například na Státní pozemkový úřad a na Lesy ČR. Pokud další státní instituce o majetek neprojeví zájem, bude pro něj úřad hledat definitivního vlastníka mimo stát, přičemž cílem je podpořit nepotřebným státním majetkem rozvoj obcí a krajů,“ uvedla Tesařová.

Teoreticky se o pozemky mohou ucházet i soukromí majitelé, mají to ale výrazně složitější než v uplynulých letech. Teoreticky mohou zažádat o přivlastnění nemovitosti na katastrálních úřadech. Ty však zatím žádné takové žádosti týkající se realit s nejasným vlastníkem nevyhověly.

Druhou cestou je soud, u něhož lidé budou muset prokázat, že ačkoli nemovitost neměla jasného vlastníka, oni sami ji neopustili. K tomu může posloužit důkaz o jejím užívaní nebo platby za daň z nemovitosti.