Článek
Sin zatím neposkytl žádné detaily o tom, kdy by měl být takový zákaz zaveden. Británie a Francie již oznámily, že zakážou nové vozy na benzin a naftu od roku 2040.
Čína zatím stanovila pouze systém kvót, jak velký podíl musí mít elektrické a hybridní vozy na celkové výrobě automobilek v zemi a časový plán omezení aut se spalovacím motorem chystá. „Tato opatření určitě přinesou výrazné změny v rozvoji našeho automobilového průmyslu," řekl náměstek.
Zákaz prodeje vozů s naftovým a benzinovým motorem by také měl výrazný dopad na poptávku po ropě v Číně, která je druhým největším konzumentem této suroviny na světě. Minulý měsíc státní ropná firma China National Petroleum Corp. (CNPC) uvedla, že poptávka po energii v Číně dosáhne svého vrcholu v roce 2040, o pět let později než se doposud čekalo, protože roste poptávka po pohonných hmotách.
Čína loni překonala Spojené státy a stala se největším trhem s elektrickými auty na světě. Prodej elektrických vozů nebo hybridních vozů s elektrickým a benzinovým pohonem proti roku 2015 stoupl o 50 procent na 336 000 vozů a na celosvětovém prodeji měla Čína podíl 40 procent. V USA se prodalo 159 620 elektrických a hybridních vozů.
Kvóty pro výrobce
Peking podporuje vývoj elektrických vozů dotacemi na výzkum a pobídkami pro kupce v objemu miliard dolarů. Rozhodl se však přejít na systém kvót, který přenáší finanční náklady na automobilky. Podle navrhovaných kvót musí příští rok elektrické a hybridní vozy činit nejméně osm procent celkové výroby každé automobilky. V dalším roce se tento podíl má zvýšit na deset procent a v roce 2020 na 12 procent.
Automobilky, kterým se nepodaří splnit tento cíl, si budou moci koupit kredity od konkurentů, kteří budou mít přebytek. Do roku 2025 pak mají mít elektrické a dobíjecí hybridní vozy na výrobě automobilek v Číně až pětinový podíl.
Peking také nařídil státním energetickým firmám, aby urychlily instalaci dobíjecích stanic, a zvýšily tak přitažlivost elektrických vozů, napsaly agentury AP a Reuters.
