Článek
Podle průzkumu agentury Ipsos pro Komerční banku by ve vlastním chtělo bydlet 86 procent lidí. Mezi takzvanou Generací Z, tedy lidmi narozenými mezi lety roky 1996 a 2009, kteří si nyní hledají první bydlení, jsou to více než čtyři pětiny.
Právě o Generaci Z přitom developeři a majitelé bytů rádi mluví jako o lidech, kteří se nechtějí vázat k jednomu místu. A proto budou raději volit spíše nájemní byty. Průzkumy ale ukazují opak.
„Vidíme, že se Češi i přes vysoké ceny nemovitostí stále snaží najít cestu k vlastnímu bydlení,“ konstatoval Michael Pupala, generální ředitel Modré pyramidy, stavební spořitelny patřící do skupiny zmíněné Komerční banky.
Bydlení ve vlastním je populární kvůli zvyklostem z posledních dekád i proto, že pro část lidí funguje jako relativně bezpečné zajištění na stáří. Ať už ve formě investice, jejíž hodnota roste a díky níž si mohou vytvořit pohodlný finanční polštář na stáří, nebo jako jistota, že v důchodu nepřijdou o střechu nad hlavou kvůli zdražujícím pronájmům či rozhodnutí majitele.
Nájemníků znovu přibylo
Sen o životě ve vlastní nemovitosti se ale daří plnit stále menšímu počtu lidí. Data Eurostatu ukazují, že loni žilo v pronajatém bytě či domě 25,3 procenta Čechů. Před dvěma lety platilo nájem 24 procent osob, v roce 2020 to bylo zhruba 20 procent.
Lidí v nájmu bude navíc dál přibývat. Ceny mají podle analytiků růst. Komerční banka odhaduje letošní zdražení domů a bytů v průměru o 8,1 procenta. Česká národní banka ve své predikci pracuje s číslem 5,7 procenta. Sama ale připouští, že to může být více.
Už nyní přitom Česko patří k zemím s nejdražšími byty v poměru k příjmům. „Je to bohužel důsledek pomalé výstavby a nedostatečné nabídky nových bytů na jedné straně a pomalého růstu reálných mezd na straně druhé,“ uvedl Jan Hrubý, generální ředitel sítě realitních kanceláří RE/MAX.
Podle dat poradenské společnosti KPMG bylo na konci loňského roku potřeba k pořízení průměrného nového bytu v Praze nebo Brně přes 14 průměrných ročních mezd. Statistika přitom počítá s celým příjmem. Nebere v potaz další výdaje na základní potřeby jako jídlo nebo energie.
Jiné studie ukazují, že například ve Varšavě, Vídni nebo v Berlíně je pořízení vlastního bytu výrazně jednodušší. Tamním obyvatelům stačí méně než deset ročních příjmů.
Problém je citelný hlavně v místech, kam se lidé chtějí stěhovat, protože tam snáze najdou práci nebo vzdělání. „Když se podíváte na přírůstky počtu lidí ve velkých městech a obnovu bytového fondu, zjistíte že například v Praze a okolí chybí ročně asi deset tisíc bytů,“ prohlásil Pavel Kliment, partner KMPG odpovědný za sektor nemovitostí.
Desítky lidí na jeden byt
Právě pro velká města představuje nedostupnost bydlení zásadní problém. Kromě cen bytů v nich rychle rostou i částky, které za poskytnutí svých bytů požadují po lidech pronajímatelé. Umožňuje jim to přetlak zájemců na nájemním trhu. V Praze podle společnosti Bezrealitky na jeden inzerát v průměru zareaguje 85 lidí, v Brně kolem 50.
Výsledkem je stěhování části obyvatel na okraj měst či kousek za jejich hranice. Tito lidé pak každé ráno dojíždějí za prací či do škol, což pro radnice představuje zvýšené výdaje za budování infrastruktury. Zároveň mají problém nalákat pracovníky do profesí, které nezbytně potřebují, ale jejichž příjmy neodpovídají růstu cen bydlení. Typicky jde o policisty či zdravotní sestry.
„Když si porovnáte životní náklady, zjistíte, že například v Plzni je vyšší kupní síla než v Praze. V Hamburku je nájemné na podobné úrovni jako v Praze, ale tamní příjmy jsou až třikrát vyšší,“ řekl Novinkám Martin Červinka, demograf a zástupce ředitele Pražské developerské společnosti.
Ta jako příspěvková organizace města připravuje výstavbu, kterou chce Praha na problém reagovat. V současnosti má v plánu asi osm tisíc bytů, které by měly sloužit zmíněným skupinám obyvatel a nabízet bydlení se sníženým nájemným.
Na podobnou cestu se snaží stát nasměrovat i další obce. Prostřednictvím dotací a zvýhodněných úvěrů se je snaží motivovat k výstavbě tisíců nových bytů. Aktuálně je v Česku ve vlastnictví měst a obcí asi 3,5 procenta bytového fondu. Podle ministerstva pro místní rozvoj by to v budoucnu měl být každý desátý.
