Článek
Diagnostikovaných celiaků je v Česku asi 28 tisíc, ve skutečnosti jich ale podle odborníků může být skoro čtyřnásobek, ne u všech se však nemoc projevila. Jedinou možností, jak se vyhnout vážným zdravotním problémům, je pro pacienty bezlepková dieta. Ta přitom není složitá jen z hlediska dostupnosti.
Při bezlepkové dietě je nutné vyloučit ze stravy všechny potraviny s obsahem pšenice, žita, ječmene. „Na konci minulého roku jsme zpracovali studii finančních nákladů. Bezlepková dieta vychází zhruba o tři a půl tisíce korun měsíčně dráž než běžná strava,“ uvedla Jitka Dlabalová z pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu.
Ceny bezlepkového pečiva jsou běžně i šestinásobně vyšší než ceny klasického. Například kilový bochník chleba Šumava stojí v Albertu 35 korun, kilo bezlepkového baleného chleba z Albertovy pekárny vyjde na 227 korun. V Bille stojí dvacet deka bezlepkového baleného plátkového chleba okolo padesáti korun. Dražší jsou ale i bezlepkové mouky, těstoviny, cereálie či cukrovinky.
„Všechny suroviny musejí být spolehlivě bezlepkové a výsledné směsi se vyrábějí v oddělených provozech. S tím souvisí i způsob balení, skladování, čistota pracovních oděvů, analýza a kontrola výrobků. To v kombinaci s menšími objemy bezlepkové výroby zvyšuje náklady,“ uvedla Jana Rysová z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu CARC.
Podobná situace je u ovsa, ten je sice přirozeně bezlepkový, nesmí být ale kontaminován pšenicí. „Na poli nesmí zůstat zbytek pšenice z předchozích let, musí být čistá sklízecí technika a oddělené zpracování,“ dodala Rysová.
Příspěvky jsou nízké
Podle mnohých je celiakie jediné onemocnění, jehož léčbu nehradí zdravotní pojišťovny. Některé sice letos mírně navýšily příspěvky, celkově jde ale jen o pár tisíc ročně. Nárok na ně navíc mají často jen děti nebo studenti.
Cenovou náročnost potravin částečně kompenzuje i stát, podpora je ale vázána na výši příjmu. Pokud pacient pobírá příspěvek na živobytí, na základě žádosti a doporučení lékaře se mu měsíčně zvyšuje o 3066 korun. Lze také požádat o příspěvek na péči o dítě do 18 let. Pokud je přiznán, činí většinou 3300 korun. Když je rodina současně v hmotné nouzi, může požádat o další dva tisíce korun měsíčně. Nejpotřebnějším podpora pomůže, většina na ni ale nárok nemá.
Podpora pouze pro děti
Naději dává celiakům už několik let snaha zakotvit příspěvky na bezlepkovou stravu do úhrad ze zdravotního pojištění. „V roce 2023 slíbil pan ministr Válek, že ta dieta bude minimálně dětem do 18 let hrazena jako léčba, a odkazoval na zákon o veřejném zdravotním pojištění,“ připomněla na lednové schůzi Výboru pro zdravotnictví poslankyně Ivana Mádlová (ANO). Do novely zákona se příspěvky nedostaly. Ministerstvo zdravotnictví pak jednalo i s pojišťovnami a pacientskými organizacemi, ke společnému řešení však nedošly.
„Pokud jde o legislativní změnu, chtěli bychom připomenout, že systém veřejného zdravotního pojištění se nachází ve fázi deficitního financování s velkými tlaky na další zvyšování nákladů,“ sdělil Novinkám prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Pracovní skupina pro celiakii při České gastroenterologické společnosti přišla i s kompromisním návrhem dva až dva a půl tisíce korun měsíčně pro pacienty, kteří chodí na pravidelné kontroly.
Podle ředitele odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví Jana Zapletala by navíc při takovém navýšení hrozilo, že se o podporu přihlásí i oficiálně nediagnostikovaní celiaci, kterých mohou být další desetitisíce.
„V dané situaci považujeme za nepravděpodobné, že by se takové příspěvky mohly stát součástí zákona, a ani to nemůžeme doporučit,“ dodal Balada.
Ministerstvo tak podle Zapletala připravuje návrh, který vychází ze současného stavu ve VZP. Tam mají nárok na příspěvek osm tisíc korun ročně pouze děti a studenti do 26 let. Podpora tak bude do budoucna pravděpodobně cílena hlavně na děti a mládež.
„Výsledný návrh bude projednán se zainteresovanými stranami. Předpokládáme, že by se měl dostat do programů hrazených z fondů prevence zdravotních pojišťoven,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. O využití financí ve fondech prevence ale rozhodují samotné pojišťovny, jednání se tak nejspíš ještě protáhnou.
