Článek
„Je velmi pozitivní, že se úrok dostal pod pět procent. Řecko se nyní dokáže samo financovat,” uvedl analytik Louis Gargour ze společnosti LNG Capital. Celková poptávka po nových řeckých dluhopisech přesáhla 6,5 miliardy eur, upozorňuje list Financial Times.
Řecko v roce 2010 v důsledku finanční krize přístup na dluhopisové trhy ztratilo. Dočasně se na ně vrátilo dvěma emisemi v roce 2014. Pak ale přišly volby a další fáze krize, v níž levicová vláda Alexise Tsiprase dlouho nebyla ochotna sjednat dohodu o novém úvěrovém programu, což srazilo nadějně se vyvíjející řeckou ekonomiku zpět do recese.
Řecko se nakonec předloni s eurozónou dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let dostat až 86 miliard eur (zhruba 2,2 biliónu korun).
Utahování opasků zabralo
„Návrat na dluhopisový trh je v zájmu mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a také již – byť podmíněně – Mezinárodního měnového fondu. Řecko totiž bude na dluhopisovém trhu získávat prostředky, s nimiž bude své dluhy věřitelům splácet,” upozornil ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Nynější záchranný program pro Řecko je od roku 2010 už třetí. Řecký dluh se nyní pohybuje blízko 180 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je druhá nejvyšší míra zadlužení na světě po Japonsku.
Podle Kovandy Řecko učinilo pokrok, daří se mu lépe vybírat daně a ekomika roste, i když zatím nijak závratným tempem. „Míra nezaměstnanosti dosahuje stále takřka 22 procent a je nejvyšší v EU. Dopad na běžné lidi je trýznivý. Na druhou stranu, většinově si přejí zůstat v eurozóně a krušné utahování opasků je po desetiletích řecké rozmařilosti jediná dlouhodobě smysluplná cesta, jak se v elitním měnovém klubu udržet,” soudí ekonom.