O 40 procent nižší příjem. Příjemců invalidních důchodů přibývá, čelí vysokým nákladům

Průměrná výše invalidního důchodu totiž v prvním stupni dosahuje podle České správy sociálního zabezpečení 10 151, ve druhém 11 985 a ve třetím 17 639 korun měsíčně. Například člověk s původním příjmem 35 tisíc čistého tak bere po přiznání invalidity třetího stupně zhruba 40 procent této částky, takže ročně přijde jen na příjmu o zhruba 250 tisíc korun.

A to nezahrnuje náklady na nákup kompenzačních pomůcek, byť na část z nich přispěje stát. Jejich cena se pohybuje od pár tisíc až po statisíce, závisí na nemoci a typu přístroje. „Jen počáteční náklady například na úpravu bydlení nebo automobilu, případně na nákup invalidního vozíku, lehce přesáhnou částku 800 tisíc korun,“ propočetl Petr Procházka z pojišťovny Kooperativa.

Zkušenost s tím má například Daniela Bláhová, předsedkyně pražské pobočky Unie Roska, která se zaměřuje na pomoc lidem s roztroušenou sklerózou. „Onemocněla jsem v roce 1995, rok jsem byla v neschopnosti a následně mě v roce 1996 převedli do invalidního důchodu,“ popsala Právu svou tehdejší situaci.

V té době řešila bezbariérové bydlení, nižší příjem i kompenzační pomůcky. „Pokud porovnám situaci tehdy a nyní, pojišťovny jich hradily více, příspěvky získávalo více lidí než dnes, kdy jsou přísnější pravidla,“ řekla.

Výpadek příjmů sice částečně může vykrýt příspěvek na péči, ten je ale primárně určený na nákup sociálních služeb, které si handicapovaní objednávají. A to včetně základní péče. „Když s klienty žádáme o zvýšení příspěvku na péči, dopadne to většinou až na odvolání, což zatěžuje a stresuje,“ dodala předsedkyně Rosky Liberec Veronika Borkovcová.

Ne všichni lidé v invalidním důchodu samozřejmě přijdou o další zdroje příjmů. „Invalidita vede k poklesu pracovní schopnosti o určité procento. Invalidní důchodci prvního stupně většinou pracují, i když třeba jen na částečný úvazek,“ připomněl Jan Marek z Generali České pojišťovny.

Pokud ale další příjmy vypadnou, mají handicapovaní několik možností, jak je nahradit. Jednou, byť krátkodobou, jsou vlastní úspory. Druhou je penzijní spoření, pokud člověk spoří aspoň tři roky. Invalidní penze nebo hotovost z něj jsou vypláceny po přiznání invalidního důchodu pro třetí stupeň, a to včetně zhodnocení a státních příspěvků.

Výraznou možností úlevy je pojištění invalidity. Zde je krytí závislé na tom, kolik člověk platil. „Pokud si třeba ve třiceti letech sjedná pojištění na první, druhý i třetí stupeň na dva miliony konstantní pojistné částky do 65 let, základní sazba před slevami je zhruba 1500 korun měsíčně,“ řekl Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa s tím, že díky vyšším částkám nebo sjednáním dalších rizik lze dosáhnout i na větší slevy.

„Někomu stačí pojištění za pár stovek, pro jiného je třeba za tři tisíce. Neexistuje univerzální odpověď,“ dodal.

Vedle toho ale lze sjednat i pojištění dlouhodobé péče pro ztrátu soběstačnosti. „Ta označuje stav, kdy potřebujete pomoct při zvládání základních životních potřeb, jako jsou oblékání nebo péče o tělesnou hygienu,“ dodala Iveta Končelíková z pojišťovny NN.