Nový terminál v Ruzyni do provozu až v roce 2006

Právu to v minulém týdnu při návštěvě Madridu potvrdil generální ředitel České správy letišť (ČSL) Martin Kačur. V Ruzyni stále ještě probíhají přípravné práce. Vrcholí ale již výběrové řízení na dodavatele terminálu a upřesňování garanční smlouvy na devítimiliardový úvěr, který ČSL obdrží na rozšíření Ruzyně od Evropské investiční banky. Bankovní garance má správě letišť poskytnout konsorcium ručitelů, v němž jsou Bank Austria Creditanstalt, HSBC Bank a ABN Amro. "Garanční smlouva bude podepsána v nejbližších dnech," sdělil Kačur.

Na otázku, zda to může ještě něco ohrozit, odpověděl: "Smlouvy by nám mohlo zhatit už jen ministerstvo dopravy či ministerstvo financí." Podle ČSL si nový ruzyňský areál vyžádá na nákladech jedenáct miliard korun. Americká firma Bechtel se nedávno dala slyšet, že by ho vybudovala za polovinu této částky. Požaduje ovšem koncesi na provozování ruzyňského letiště. "Někdo si možná myslí, že Bechtel by byl výhodným investorem. Otázkou ale je, co by se za polovic dalo v Ruzyni postavit. Rozhodně by nebyly uskutečněny ty záměry, které máme. A naším cílem je vybudovat areál s dostatečně velkou kapacitou a perspektivou, se službami, odpovídajícími světovým standardům letecké dopravy," zdůraznil Kačur.

"Výstavba nového terminálu mezinárodního Letiště Praha - Ruzyně bude podle harmonogramu dokončena v prosinci 2005, a tento termín nebyl změněn," informovala Novinky mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková. Po dokončení stavby bude podle ní zahájen provoz ve zkušebním režimu, který potrvá 6 až 8 týdnů. "Bezprostředně po ukončení zkušebního provozu bude nový terminál otevřen pro cestující veřejnost," dodala.

Za letošních prvních devět měsíců Ruzyně odbavila 5,6 miliónu cestujících, o čtrnáct procent více než loni ve stejném období. "Za celý letošní rok očekáváme rekordních sedm miliónů pasažérů, což přesahuje projektovanou kapacitu letiště. Opatřeními, která přijímáme, se dá zvýšit jen mírně," uvedl Kačur. Ještě větší problémy hrozí vyvolat absence další odletové a přistávací dráhy. Bez ní totiž nebude možné ani po dokončení terminálu Sever 2 dosáhnout zmíněné desetimiliónové roční kapacity Ruzyně. Přesto ČSL počítá se stavbou ranveje, která si vyžádá sedm miliard korun, až v roce 2009. Na otázku, proč se do toho nepustí už teď, Kačur odpověděl: "Nejde o to, že bychom na stavbu dráhy nesehnali peníze. Dříve než do roku 2009 ale nestihneme sehnat potřebná povolení a vykoupit pozemky."

Ještě bouřlivějším rozvojem než Ruzyně prochází madridské letiště Barajas, které je významnou destinací Českých aerolinií (ČSA). Loni Barajas odbavilo 34 miliónů pasažérů, a již v roce 2006 se jeho kapacita zvýší na 70 miliónů cestujících ročně. Bude tak po Londýně, Frankfurtu nad Mohanem, pařížském aeroportu Charlese de Gola a Amsterodamu pátým největším letištěm v Evropě. Na čtvrtý terminál letiště Barajas, další rozjezdovou dráhu, automatickou třídírnu zavazadel, satelitní budovy, parkoviště a přístupové cesty se vynaloží celkem čtyři miliardy eur (v přepočtu bezmála 130 miliard korun). Společnost Aena, která letiště Madrid-Barajas spravuje, je stejně jako Česká správa letišť státním podnikem. Na rozdíl od ČSL však na tuto obrovskou investici nepotřebuje žádné půjčky ani garance.

"Rozšiřování Barajas, i našich dalších letišť v Barceloně, Palmě de Mallorca a Bilbau, je plně financováno ze státního rozpočtu," sdělil Carlos Criado z vedení Aeny. Podstatně menší starosti než ČSL má Aena také s posuzováním staveb z hlediska ochrany životního prostředí. Vždyť kvůli rozšíření letiště Barajas už španělští stavbaři převedli místní řeku do nového, uměle vytvořeného koryta. To by v Česku bylo vzhledem k postojům, jež ke stavbám dopravní infrastruktury zaujímají ekologičtí aktivisté a ministerstvo životního prostředí, prakticky nemožné.

Pro České aerolinie je Barajas úspěšnou destinací. "Zatímco loni jsme létali do Madridu šestkrát týdně, nyní je to už třináct letů," řekl Právu v Madridu ředitel zdejšího zastoupení ČSA Martin Mencl. Za letošní leden až říjen přepravily ČSA mezi Prahou a Madridem 85 tisíc cestujících. Více než polovina z nich byli španělští turisté. "V této zemi je o cesty do ČR velký zájem. Těžíme ale i z faktu, že jsme jedinou společností, která obstarává přímé letecké spojení mezi Prahou, Madridem a Barcelonou," připomněl Mencl. Za zimní sezónu, která začala 28. října a potrvá do 27. března 2003, chtějí ČSA do 69 destinací ve 43 zemích přepravit 1,3 miliónu cestujících, o 27 procent více než v té minulé. V průběhu pěti měsíců se uskuteční 11 552 letů. Přibylo jich nejen do Madridu, ale i na londýnské Heathrow, do Kolomba, Paříže, Milána, Sofie, Atén, Bukurešti, Kodaně a Kyjeva.

Uvedené změny mají přispět ke zlepšení hospodaření ČSA. Za letošní první pololetí totiž aerolinky podle českých účetních standardů vykázaly ztrátu 292 miliónů korun. Nutnost zefektivnit provoz byla hlavním důvodem, proč byl počátkem září odvolán dosavadní prezident Miroslav Kůla a šéfem ČSA se stal exministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ten už dokončuje formování nového managementu. K 1. listopadu Tvrdík vyhověl žádosti viceprezidenta pro marketing a prodej Václava Krále o uvolnění z funkce. Tento úsek bude řídit Michal Požár, který dosud pracoval pro společnost Denim Air.