Nový stavební zákon se nejspíš odloží. To se ale nelíbí developerům

Nový stavební zákon má přinést změny zejména v urychlení stavebního řízení, kdy zavádí kratší lhůty a zjednodušený systém odvolání. Odvolací úřad musí o odvolání rozhodnout sám a nesmí ho vracet zpět, takže by měl odpadnout klasický ping pong mezi úřady. Dalším podstatným zjednodušením je digitalizace stavebního řízení na tzv. Portálu stavebníka, na jehož podobě se v současné době pracuje.

Zavádí ale také novou soustavu krajských stavebních úřadů vázaných na stát v čele s Nejvyšším stavebním úřadem v Ostravě.

Zákon prošel ve Sněmovně poměrně zdlouhavou procedurou, kdy byly podány desítky pozměňovacích návrhů, opozice ho odmítala a Senát jej nakonec vrátil jednomyslně zpátky do Sněmovny. Byl však přehlasován poslanci ANO a některými členy SPD, ČSSD a KSČM.

Stavební zákon nabývá účinnosti postupně, některé části jsou aktivní již od 30. července tohoto roku, další části budou účinné od 1. ledna 2022, 1. ledna 2023 a 1. července 2023.

KSČM v prvním čtení vadil pozměňovací návrh, který zrušil požadavek na přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla u obytných místností. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) jim ale dala příslib, že tato povinnost bude stanovena vyhláškou.

Dosavadní opozice vytýkala návrhu zejména vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu jako „megaúřadu“ a přesun pravomocí ve stavebním řízení na stát, což podle ní může způsobit přebujení byrokracie a paralyzaci celého systému.

Starostům a nezávislým vadí především oslabení kompetence obcí. Budoucí vládní koalice se tak po volbách vyjádřila, že bude prosazovat odklad účinnosti a některé věcné novely.

Ministryně Dostálová však již dříve Právu řekla, že: „Nikdo svéprávný nemůže přece hájit současný nefunkční stav, kdy povolit dálnici trvá v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů.“

Podobný názor má také generální ředitelka developerské společnosti CENTRAL GROUP Michaela Tomášková, která na středečním Setkání lídrů českého stavebnictví uvedla: „Jsme si vědomi, že to legislativní dílo není dokonalé, nicméně má mnoho dobrých myšlenek a oddalování jeho účinnosti vidíme jako zásadní problém a prodlužování krize dostupného bydlení.“

„Zatlačujeme slzu nad současnou situací, která je opravdu neudržitelná. Například v Praze by se mělo postavit 10 tisíc bytů ročně, aktuálně se povoluje méně než jedna třetina z nich. Ty důvody spatřujeme dva, tím hlavním je naprosto překombinovaný a příšerný povolovací proces a tím druhým je obrovská daňová zátěž, která na tu výstavbu dopadá,“ apelovala.

Už teď je ale téměř jisté, že 1.1.2022 vznikne nový Nejvyšší stavební úřad, byť jen „na papíře“. Zrušit účinnost zákona v tomto bodě totiž do ledna už poslanci nejspíš nestihnou. Právníci také zmiňují, že by mohl existovat dočasně pod Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). V současné době probíhá výběrové řízení na jeho předsedu.

Pravděpodobný budoucí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se vyjádřil, že nová koalice se rozhodla odložit účinnost nového zákona v jeho částech a bude se pokoušet najít širší konsenzus napříč sněmovnou, než tomu bylo v předchozím volebním období.

Zároveň se prý budou snažit zachovat body, které jim přijdou správné, např. zřízení speciálního stavebního úřadu. „Rozhodně nechceme, aby se vytvářela další síť stavebních úřadů na nějaké jiné úrovni či docházelo k jiné než ryze procesní a praktické centralizaci,“ dodal.

Místopředseda ODS a možný budoucí ministr dopravy Martin Kupka vyzdvihuje výhody digitalizace stavebního řízení, ale dodává, že není možné spustit Portál stavebníka v polovině roku 2023, protože je téměř jisté, že se nestihne odzkoušet. To má údajně podloženo i komunikací s úředníky z MMR.

Opozice tedy navrhuje odklad sporných částí zákona, u digitalizace konkrétně o jeden rok.