Nový řecký návrh neprošel, naděje stále zůstává

Řeckou žádost o víc času na uhrazení dlužné splátky ve výši 1,6 miliardy eur (skoro 44 miliard Kč) potvrdil podle státní televize vicepremiér Jannis Dragasakis.

Na uhrazení splátky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) měly Atény čas do úterní půlnoci. Ministr financí Janis Varufakis již dříve potvrdil, že země splátku dluhu nezaplatí.

O půlnoci také vypršel prodloužený mezinárodní záchranný program pro Řecko. Atény by tak měly ztratit přístup k prostředkům v celkové výši 16 miliard eur, které poskytují evropský záchranný fond, fond na záchranu řeckých bank a výnosy z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky (ECB).

Atény podle Dragasakise také požádaly ECB, aby zvážila zvýšení stropu pro nouzové financování řeckých bank.

ECB nechala program nouzového financování (ELA) o uplynulém víkendu beze změn na úrovni 89 miliard eur. Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který během napjatých víkendových jednáních o zbývajících penězích ze záchranného programu nabral na intenzitě.

Řecko v pondělí zavedlo omezení pro pohyb kapitálu a na týden uzavřelo banky. [celá zpráva]

Řecká vláda několik hodin před vypršením lhůty MMF oznámila, že "dnes navrhla dvouletou dohodu s ESM (Evropským stabilizačním mechanismem) na úplné pokrytí svých finančních potřeb a s paralelní restrukturalizací dluhu".

Řecko podle ní zůstává u jednacího stolu. Atény budou vždy usilovat o "schůdné řešení", aby zůstaly v eurozóně, stojí také v řeckém komuniké. [celá zpráva]

O posledním řeckém návrhu se toho oficiálně příliš neví. Agentura Reuters má k dispozici dopis řeckého premiéra Alexise Tsiprase předsedovi euroskupiny Jeroenu Dijsselbloemovi.

V jednostránkovém listu se podle ní praví, že Řecko "je zcela odhodláno obsluhovat svůj zahraniční dluh způsobem, který zajišťuje životaschopnost řecké ekonomiky, růstu a sociální soudržnosti".

O podmínkách, které stanovily věřitelské instituce pro uvolnění zablokovaných peněz ze stávajícího programu, v něm není ani zmínka. List naopak obsahuje právní zdůvodnění dvouleté půjčky, jejíž částka ovšem uvedena nebyla.

Úvěr bude prý využit výlučně na splátky řeckých vnějších a domácích dlužných závazků. Řecko kromě toho požaduje restrukturalizaci svého dluhu u záchranného fondu EFSF tak, aby se zajistilo, že bude dlouhodobě "udržitelný a životaschopný".

"Dokud tento úvěr nebude odsouhlasen a nebude platit, Řecko požaduje, aby euroskupina prodloužila program na krátké časové období, aby se zajistilo, že nedojde k technickému bankrotu," cituje Reuters z dopisu.

Řecký list Ethnos kromě upřesnění částky více než 29 miliard eur s odvoláním na vládní zdroje uvádí, že řecká strana ještě neoznámila, jaké má představy o podmínkách nového programu.

Řecko se podle agentury AFP již nějakou dobu nechává slyšet, že si přeje dohodu o třech částech. Jednou by měla být výměna řeckých dluhopisů za 27 miliard, které má v držení ECB a která by se mohla uskutečnit právě prostřednictvím ESM. Jako další dva pilíře si Řekové přejí program hospodářského rozvoje pro roky 2016-2021 a restrukturalizaci dluhu, což ale věřitelé slyšet nechtějí.

ESM ve své červnové zprávě konstatoval, že řecký státní dluh je i přes svou zdánlivě vysokou úroveň udržitelný. Eurozóna totiž už zemi jeho značnou část odpustila a Atény jí nemusí osm let splácet úroky ani jistinu.

Německá kancléřka Angela Merkelová na úterním jednání křesťanskodemokratických poslanců řekla, že Německo před řeckým nedělním referendem o novém návrhu Atén jednat nemůže.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle agentury Bloomberg poslancům řekl, že Řecko zatím zůstane v eurozóně i v případě, že řečtí voliči v nedělním referendu odmítnou další úsporná opatření výměnou za úvěrovou pomoc.

ESM je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček nebo jinými finančními operacemi. Starší EFSF poskytl půjčky Irsku, Portugalsku i právě Řecku.