Článek
Poplatek, který je prozatím zaveden do dubna 2024 a který by se mohl na zálohách projevit od konce října, má uchránit klíčové dodavatele plynu před insolvencí.
Dodavatelé totiž musejí nakupovat dražší plyn z jiných zdrojů, aby nahradili nedostatečné a nejisté zásobování z Ruska.
Odběratelům v Německu kvůli tomu od října zdraží zemní plyn zhruba o 2,4 centu za kilowatthodinu, což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč).
Ministr hospodářství Robert Habeck sice už v létě slíbil poplatek přezkoumat, aby z něj nemohly těžit firmy, které vydělávají, zároveň ho ale označil za nezbytný. Tlak, a to i z vládních stran, proti poplatku v posledních týdnech ale značně zesílil.
Generální tajemník Scholzových sociálních demokratů Kevin Kühnert v pondělí prohlásil, že by vláda neměla nikoho zatěžovat platbou poplatku, a to ani po přechodnou dobu. Německo je podle něj natolik hospodářsky silnou zemí, že dokáže v rozpočtu najít potřebné peníze.
Zrušení poplatku požaduje také spolupředseda Zelených Omid Nouripour, který se domnívá, že poplatek sice od října vstoupí v platnost, ale nebude mít dlouhého trvání.
Německo chce po lidech zvláštní poplatek za odběr plynu
V pondělí v rozhovoru s televizemi RTL a n-tv prohlásil, že ministr hospodářství a bývalý šéf Zelených Robert Habeck na co nejrychlejším odstranění poplatku pracuje. Podle Nouripoura je žádoucí i stanovení maximálních cen plynu.
Rozhodující slovo bude mít vedle Habecka také liberální ministr financí Christian Lindner, který zrušení poplatku neodmítá. Kladně se staví i k možné regulaci cen plynu, zároveň ale trvá na dluhové brzdě, která brání rychlému zadlužování země.
„Dluhy, které dnes uděláme, budou muset být jednou zaplaceny,“ řekl. Zároveň ale v nedělním pořadu televize ARD naznačil, že už finanční plán na regulaci cen plynu má, nejdříve ho chce ale projednat s koaličními partnery.