Noví šmejdi v akci: triky s předplacenými pohřby

Aktuálním nešvarem se stávají předplacené pohřby. Původní myšlenka není špatná: člověk zaplatí vlastní pohřeb předem.

Rozhodne, jak chce být pochován a jaké chce mít rozloučení, nezatěžuje tím rodinu. A až zemře, firma mu vypraví pohřeb místo pozůstalých.

Inkognito volám do jedné z pohřebních služeb, která předplacené pohřby nabízí. Na jejích webových stránkách mě totiž zaujalo poučení o právu odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dní, pokud byla uzavřena na dálku.

Respektive hned následující bod, který zákonnou lhůtu ruší, pokud zákazník napřed zavolá, ale smlouvu nakonec uzavře v obchodních prostorách firmy.

Můj první dotaz po telefonu tedy zní, zda mohu vidět smlouvu předem.

„My to standardně děláme tak, že smlouvy posíláme klientům, až když přijdou na schůzku do kanceláře, jestli by vám to nevadilo,“ přesvědčuje mě sám majitel firmy. „Že bychom se potkali a smlouvu řešili společně. Můžete si dát kafe u nás v kanceláři,“ naléhá majitel.

Záměr je jasný: přijdete, vypijete kávu, podepíšete smlouvu – a rázem vám vznikne závazek.

Trvám tedy na svém: „Jenže když k vám přijdu, ztratím možnost vypovědět smlouvu zadarmo. Já bych ji přece jen raději viděla předem.“

Odpověď je dlouhá, ale problém neřeší: „Podle občanského zákoníku se má člověk za života rozhodnout, jak s ním bude naloženo po smrti. My se potkáme, specifikujeme si službu, kterou byste chtěla, zvolíte si platbu jednorázovou nebo na splátky a…“ A tak dále a tak dále.

„Ale pokud k vám přijdu, bude ještě možné vypovědět smlouvu bezplatně?“ dotírám. „Odstoupit od smlouvy samozřejmě můžete, jen je tam poplatek v procentech podle zákona. Kolik? To si nepamatuji, ale všechno je ve smlouvě. Abych pravdu řekl, nejsem advokát, ty smlouvy byly velmi nákladné, když mi napíšete dotaz, který máte, dám ho advokátovi a on vám odpoví,“ kroutí se majitel.

Že firma napřed pošle smlouvu e-mailem, se podaří dohodnout až po desetiminutovém naléhání. Je mi jasné, že třeba moje babička by šanci neměla.

V Česku nabízí předplacené pohřby několik firem. Jenže… „Některé obvolávají jen důchodce. S člověkem pod šedesát se nebaví. Klient vidí smlouvu jen při podpisu, po něm dostane kartičku, kterou nosí v peněžence. Pokud ji pozůstalí najdou, mohou uplatnit nárok na pohřeb. Když se nikdo nepřihlásí, peníze propadnou firmě,“ popsal Právu praktiky některých firem Jiří Štěpánek, spolumajitel online pohřební služby Goodbye.cz.

Podle něj menší podnikatelé se do této novinky leckdy vrhli po hlavě, aniž by si spočítali náklady. „Prodají pohřeb na zálohovou fakturu, vezmou čtyřicet tisíc, zapíšou to někam do Excelu a pak si za ty peníze koupí třeba počítač. A to nemluvím o úrocích: mají peníze v úschově a nic za to člověku nedávají,“ dodal Štěpánek.

Přitom třeba v Anglii se takto podle něj organizuje okolo 40 procent pohřbů. Jde vlastně o finanční produkt, kdy se vložené peníze zhodnocují v nezávislém fondu a člověk může kdykoli od smlouvy odstoupit. „Tam ovšem tato služba vyžaduje státní licenci a pravidelně prochází státním auditem,“ dodal Štěpánek.

Polovina lidí, kteří si takto objednají vlastní pohřeb, je osamocena a bojí se, že by byli pohřbeni na náklady obce. Což si nepřejí.

„Druhou polovinu tvoří lidé, kteří jsou přesvědčeni, že jejich příbuzní použijí peníze nastřádané na pohřeb raději na dovolenou nebo novou televizi,“ řekl Právu Ladislav Kopal, předseda Sdružení pohřebnictví v ČR.

„Problematiku předplacených pohřbů se naše sdružení snažilo už před lety řešit s komerčními pojišťovnami. Některé podobný produkt do svého portfolia zařadily, ale Češi o ně neprojevili zájem,“ podotkl Kopal. Ani do hledáčku státních kontrol se tento problém zatím nedostal.

Hned první odstavec zákona o bankách č. 21/1992 Sb. praví, že vklady od veřejnosti může přijímat výhradně banka. Obrátili jsme se tedy na Českou národní banku.

„Vámi popsaná situace spadá do oblasti podnikání, na kterou ČNB nedohlíží. Předplacení pohřbu není samo o sobě finanční služba, ale služba jiné, nefinanční povahy. Orgánem dozoru je v takových případech Česká obchodní inspekce. Doporučuji obrátit se s dotazem na ni,“ konstatovala mluvčí Petra Vlčková.

Na to pro Právo reagoval mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich: „Jestliže ČNB nevidí jako problém, že pohřební služby přijímají takto finance od veřejnosti, pak toto obchodní inspekce komunikovat nijak nemůže, protože nemáme ze zákona kompetenci toto dozorovat. Kontrolujeme jen službu jako takovou: seznámení spotřebitele s cenou, způsob účtování a jeho doklady. Ohledně pohřbu samotného má pak dozor ministerstvo pro místní rozvoj.“

Ale ani tam jsme nepochodili. „Ministerstvo tyto aktivity nemůže ovlivnit, v těchto záležitostech není orgánem dozoru. To je finanční úřad či Česká obchodní inspekce,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Hešíková.

Kruh se uzavřel: ČNB odkazuje na ČOI, ta zase na MMR a ministerstvo zpět na ČOI… A zatímco si instituce přehazují odpovědnost, hony na důchodce probíhají dál.

Obchodní inspekce provedla od 19. května 2022 do 18. května 2023 šest kontrol pohřebních služeb. „Porušení zákona jsme zjistili v polovině případů,“ sdělil Právu mluvčí Fröhlich. Jak doplnil, byly uděleny pokuty v celkové výši 13 tisíc Kč.

„Jednalo se o porušení zákona o ochraně spotřebitele, kdy v jednom případě máme podezření na nekalou obchodní praktiku, ve druhém případě prodávající uváděl ceny bez DPH, ve třetím chyběly povinné informace o rozsahu, podmínkách a způsobu reklamace,“ upřesnil.

Se zmíněnými výhradami nesouhlasí předseda S družení pohřebnictví Kopal. „Pochybení zjištěná kontrolami ČOI jsou většinou marginálie typu zapomenutá cenovka u vystavené okrasné urny či chybějící výrobce svíčky. Opravdových závažných pochybení – jako nevystavení písemné objednávky nebo chyba ve fakturaci – je výrazná menšina,“ reagoval.

Jiný názor ale má spolumajitel služby Goodbye.cz Štěpánek. Velkým nešvarem je podle něj neprůhlednost cen. „Loni jsme si dělali rešerši: podle ní z 250 pohřebních firem, které v ČR fungují, pouze sedm má transparentní ceník na webu. Pohřební řád, který musí být ze zákona veřejný, bývá mnohdy veřejně vyvěšený za zavřenými dveřmi na pobočce,“ dodal Štěpánek.

„A i když pohřební ústav ceník na webu má, pozůstalým může přijít faktura na mnohem vyšší částku. Některé firmy totiž často podstřelí základní cenu a dostanou rodinu na skrytých poplatcích typu ‚mimo pracovní dobu‘ (tedy po 16. hodině), ‚o víkendu‘ (plus 2000 Kč), jízdní náklady ve výši 30 Kč za kilometr či třikrát předražená rakev,“ kritizoval Štěpánek.

A co na to předseda Sdružení pohřebnictví Kopal? „Zveřejňování ceníku na internetu vidíme jako problematické, lidé totiž bohužel nečtou. Proto doporučujeme, aby si ceny ověřili přímo v kanceláři. Nemusí rovnou sjednat pohřeb. Mohou si nechat udělat předběžnou cenu objednávky u vícero pohřebních služeb, udělat srovnání a vybrat nejlepší,“ kontroval.