Novela poškodí trh, zlobí se vydavatelé soukromých médií

„Novela zasáhne všechna komerční média v tomto státě. Některá více, některá méně, ale všechna citelně. Velmi negativně poznamená celý mediální trh v Česku,“ uvedl generální ředitel FTV Prima Marek Singer. Návrh novely vůbec podle něj nebyl s poskytovateli komerčních televizí konzultován.

I další zástupci komerčních televizí a rádií mají obavy, že navyšování rozpočtu veřejnoprávních médií poškodí je samotné. „Je zde obava z destabilizace celého audiovizuálního trhu. Jakékoliv navýšení rozpočtu pro veřejnoprávní média znamená znemožnění výrobních kapacit na trhu a zvyšování cen výrobních činností pro komerční subjekty,“ uvedl generální ředitel TV Nova Daniel Grunt.

„Je zde návrh na navýšení, které by vyneslo 1,3 až 1,5 miliardy pro Českou televizi bez specifikace, na co by ty peníze mohly být použité. Najednou se vypíše bianco šek a pak se řeší, co se s těmi penězi udělá. Je to buď zásadní nepochopení zákonitostí trhu, nebo absolutní arogance moci,“ uvedl Singer.

„Nezpochybňujeme poplatky jako takové, ale bianco šek na to, co s nimi bude,“ doplnila předsedkyně správní rady Unie vydavatelů a předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová.

Vydavatelům vadí také ustanovení, které novela obsahuje, podle nějž by koncesionářské poplatky měli platit všichni vlastníci mobilního telefonu, považují to za skrytou daň za mobil.

Jsou i proti tomu, že by veřejnoprávní média mohla i nadále využívat reklamy a sponzoring. Nevylučují, že se obrátí přímo na premiéra Petra Fialu (ODS).

„Příjmy Českého rozhlasu jsou v této chvíli dvojnásobné oproti zbytku celého soukromého rozhlasového trhu. Přičemž zásah posluchačů je 27 procent pro ČRo, ale 73 procent pro komerční rádia,“ poukázal generální ředitel rádia Impuls a předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) Jiří Hrabák.

Připomněl, že ministr Baxa sám dříve zvyšování koncesionářských poplatků odmítal. „Podle něj k tomu nebyl důvod. Rok se s rokem sešel a najednou se dozvídáme, že důvod je, ale nikdo nám neřekl jaký,“ uvedl Hrabák.

Podle něj je potřeba znovu otevřít diskuzi o roli médií veřejné služby.

„Ano, veřejnoprávní média mají svoji roli, ale je potřeba podívat se na to, jakou roli mají hrát a jestli lze konkretizovat, co to veřejnoprávní služba vlastně je. Kolik televizních a rádiových programů mají veřejnoprávní média vlastně vysílat,“ řekl Hrabák.

Resort kultury se podle mluvčí Jany Malíkové diskuzi nebrání. „Současný návrh prochází stále meziresortním připomínkovým řízením a jistě se o něm i nadále povede diskuse, kterou ministerstvo vítá. Východiskem pro navrhovanou změnu je realita propadu hodnoty poplatků v průběhu času na polovinu,“ řekla Právu Malíková.

Veřejnoprávní televize dlouhodobě čelí ze strany soukromého sektoru kritice, že například vysílá detektivní seriály či sportovní přenosy, a tím komerčním subjektům konkuruje.

Tématu se už dříve chytila politická opozice. Lídr ANO Andrej Babiš už v srpnu mluvil o zrušení koncesionářských poplatků, veřejnoprávní média by podle něj měla být placena ze státního rozpočtu.