Článek
Zároveň petici proti vládnímu nastavení dotací podepsalo bezmála 15 tisíc zemědělců. Pokládají ho za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům.
„Chceme dosáhnout zrušení vládní vyhlášky, která založila nerovné podmínky a diskriminaci zemědělských podniků sdružujících nejdrobnější vlastníky. Mimo jiné stanovuje diskriminačně nastavenou takzvanou redistributivní sazbu na 23 procent,“ řekl Novinkám zástupce petentů a předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád.
Upozornil na to, že tato sazba je nejvyšší sazbou v Evropské unii.
Dohoda o volném obchodu EU s jihoamerickými státy je na světě. V Evropě při schvalování narazí na odpor
Zmíněných 23 procent z celkového objemu peněz na přímé platby redistributivní podpory má omezení – platí pro prvních 150 hektarů půdy obhospodařované jedním podnikatelem s IČO. To ovšem znevýhodňuje drobné zemědělce z družstev, na které se pohlíží jako na celek, vůči samostatným drobným zemědělcům.
Jen proto, že podnikáme přes družstvo, dostáváme poloviční dotace.
„Jsme přitom úplně stejní malí zemědělci s mladými a začínajícími potomky jako ti, kteří si říkají soukromí a jimž vláda z ideologických důvodů rozdává peníze plnými hrstmi. A my jen proto, že podnikáme přes družstvo, dostáváme poloviční dotace,“ prohlásil Lád.
Dodal, že vysoká redistributivní sazba je „vražedná“ pro všechny malé a středně velké zemědělské podniky, které přitom v Česku vyrábějí většinu potravin. „V zájmu českého zemědělství by proto měla být zrušena,“ uvedl Lád.
Je svobodným rozhodnutím každého, jakou formu podnikání zvolí. Žalobu považujeme za nedůvodnou.
V EU dosahuje výše podílu přímých plateb průměrně 12 až 13 procent.
Forma podnikání je jejich volbou, říká ministerstvo
Vláda podle Láda přidala z roku na rok malým zemědělcům obrovské množství peněz na úkor těch v družstvech. „Ti nás tak mohou přeplácet zejména v pachtech zemědělské půdy. My jsme na hraně ekonomického přežití,“ tvrdí.
Nový model dotací platný od loňska má podle vlády pomoci menším farmám. „Předchozí stav významně snižoval příjem na první hektary pro nejmenší hospodáře. Došlo k narovnání situace mezi malými a velkými zemědělci,“ reagoval pro Novinky mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
„Je svobodným rozhodnutím každého, jakou formu podnikání zvolí. Žalobu považujeme za nedůvodnou,“ dodal.
Ústavní stížnost kvůli nastavení dotací, kterou na konci listopadu podpořily i opoziční strany, přivítaly také Zemědělský svaz a Agrární komora. „Z praxe vidíme, že tento systém vytváří značnou nerovnováhu v rámci zemědělského sektoru a ohrožuje jeho stabilitu,“ uvedl předseda svazu Martin Pýcha.
Nový dotační systém podle něj nejenže diskriminuje střední a větší zemědělské podniky, ale ohrožuje také potravinovou soběstačnost Česka.
„Pokud střední podniky, které jsou páteří našeho zemědělství a vytvářejí drtivou většinu produktů rostlinné i živočišné výroby, nebudou schopny ekonomicky přežít, dopad to bude mít na celou společnost – od zvyšování cen potravin až po ztrátu pracovních míst ve venkovských regionech,“ varoval.
Může to vést ke zdražení potravin
Problémy produkčních zemědělců teď podle Pýchy navíc prohlubují nízké ceny komodit na trhu, chybná zemědělská politika, zvýšení daní a administrativní zátěž.
Upozornil také na to, že podniky do 150 hektarů tvoří 88,5 procenta všech zemědělských podniků, ale obhospodařují pouze 22 procent zemědělské půdy a zajišťují méně než třetinu produkce.
Proti tomu střední a větší podniky, které představují jen 11,5 procenta zemědělských podnikatelů, obhospodařují 78 procent zemědělské půdy a produkují většinu tuzemských potravin.
K úpravě redistributivní platby vyzývá také Agrární komora ČR. Její prezident Jan Doležal připomněl dřívější protesty.
„Na Ústavní soud se obrátili především střední zemědělci. Respektive malí zemědělci, kteří se sdružili a hospodaří společně jako družstvo nebo jiná právnická osoba, tedy jsou podílníci. Ačkoliv původním záměrem redistribuce bylo menší zemědělce podpořit, paradoxně na ni tito zemědělci doplácejí nejvíce,“ řekl Novinkám Doležal.
Kritizoval, že vláda stanovila redistributivní platbu na vysoké úrovni a vyloučila z ní jiné právní formy menších zemědělců bez dopadové studie. „Ta byla vytvořena až v roce 2024 a dala za pravdu dřívějším argumentům Agrární komory o dopadech na zemědělce již od 450 hektarů a hlavně na náročnější formy produkce, které provozují právě zemědělci s větším počtem hektarů,“ upozornil. Problém se podle něj týká nejen chovu hospodářských zvířat, ale třeba i produkce ovoce, zeleniny, brambor či cukrové řepy.
Počet žadatelů o redistributivní platbu stoupl o čtvrtinu
Podle Českého statistického úřadu tvořily zemědělské podniky s výměrou menší než 50 hektarů loni téměř tři čtvrtiny celkového počtu, ale obhospodařovaly zhruba jen 8,3 procenta zemědělské a pět procent orné půdy.
Podniků s výměrou 1000 a více hektarů je 832, tedy 2,5 procenta celkového počtu, obhospodařují téměř polovinu zemědělské půdy.
Největší část zemědělské půdy obhospodařují podniky o výměře od 100 do 500 hektarů. Průměrná výměra zemědělského podniku byla loni 106 hektarů.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací letos v březnu představil analýzu redistributivní platby, ze které vyplynulo, že počet žadatelů o tuto platbu s výměrou 100 až 150 hektarů se loni meziročně zvýšil o 24 procent na 1800, tedy o několik set. V kategorii podniků do pěti hektarů naopak nastal pokles asi o šest procent.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal nedávno prohlásil, že se některé podniky začaly účelově dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát.
„Redistributivní dotace vedou ke zdražování potravin, protože zemědělci, kteří z nich primárně profitují, nemusejí produkovat potraviny a mnohdy je skutečně neprodukují. Hrozí zánik středně velkých zemědělských podniků, které přitom v mnoha důležitých komoditách zajišťují většinu zemědělské produkce,“ prohlásil Doležal.
Na verdikt Ústavního soudu se běžně čeká řadu měsíců. Na dotaz, kdy se bude zabývat stížností zemědělců kvůli nastavení dotací, soud nereagoval.
Úroda obilovin letos klesla, více je kukuřice, brambor či řepy
