Článek
Evropská komise navrhuje od roku 2025 další, ještě přísnější soubor opatření, která by výrobce, a de facto i spotřebitele nutila vyrábět a kupovat ve výrazně větším měřítku nízkoemisní, hybridní vozy či elektroauta a vozy na alternativní paliva.
Dosud se měření emisí provádělo podle metodiky NEDC (New European Driving Cycle). Od 1. září 2017 pro nové typy, respektive od letošního 1. září pro všechny vozy, vstupuje v platnost nová přísnější metodika WLTP (Worldwide harmonized Light vehicles Test Procedure).
Procedura WLTP je nejen celkově komplikovanější a mnohonásobně časově náročnější, ale i nákladnější.
„Od 1. září začínají platit nové úrovně emisí pro vozidla z hlediska jejich schválení pro uvádění nových vozidel na trh (jde o sledované látky jako HC, NOx, CO a další), tuto změnu přineslo Nařízení Evropské komise 2017/1151,“ potvrdila Právu mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Dopady na automobilový průmysl
Na komplikace spojené s velmi krátkým obdobím mezi přijetím legislativy (na konci loňského července) a zavedením metodiky WLTP (k 1. září 2018) poukazuje například mluvčí Škody Auto Vítězslav Pelc: „Škoda používá všechny dostupné kapacity ve firmě, aby zajistila maximální možnou dostupnost svých modelů. Některé varianty motoru a převodovky však přesto budou dočasně nedostupné. V současnosti rozvíjíme další opatření, abychom minimalizovali potenciální dopad na možnosti objednávání a dodávání vozů, schvalovaných podle nových norem.“
Ve všech výrobních závodech se podle Pelce Škoda Auto snaží organizovat výrobu takovým způsobem, aby minimalizovala dopad přechodu na WLTP na výrobu vozů.
„Přesné dopady na automobilový průmysl je v tento moment těžké odhadovat. Zcela určitě však povedou k nutnosti navýšit procento hybridních či elektro vozů a vozů s alternativními palivy v nadcházejících letech,“ sdělil Právu Pelc.
Ještě přísnější bude rok 2019, kdy pro všechna nově registrovaná auta vstoupí od září v platnost norma Euro 6d-TEMP. Součástí měření emisí bude i měření v reálném provozu na skutečné silnici, které se nazývá RDE (Real Driving Emissions).
Pro výrobce bude ještě hůř
A to se v dílně EK pracuje na další normě. Ta má nutit výrobce k prodeji vozidel s nulovými a nízkými emisemi. To by mohlo mít dopad i na spotřebitele, kterým by se zkomplikovala možnost koupit si vůz s dieselovým či benzinovým motorem.
„Podle nového návrhu Evropské komise týkajícího se emisní legislativy, kterou dostali k projednání evropští poslanci, by měli výrobci aut od roku 2025 povinně prodávat 15 procent nízkoemisních a bezemisních vozidel, a v roce 2030 30 procent ze svých celkových ročních prodejů. A to někteří poslanci hovoří dokonce o 40 procentech,“ uvedl pro Právo europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).
Pokud to výrobce nesplní, bude pokutován. ČR považuje navrhovaných 15 resp. 30 procent za nereálné hodnoty.
„To považuji za velmi ambiciózní návrh, u něhož mi chybí předchozí diskuse jak s výrobci vozidel, tak odpovídajícími odborníky. Není jasné, zda pro takový objem elektromobilů, které jsou bezemisní, budeme mít dost elektřiny, přípojek a baterií, zda máme připravenou přenosovou soustavu. Bez předchozí diskuse považuji schválení návrhu za unáhlené,“ dodal Tošenovský.
V tomto případě se nejedná o podmínku pro schválení vozidla a jeho uvádění na trh, ale podmínku pro výrobce, kdy jím produkovaná vozidla musí z hlediska sečtené požadované snížení vůči referenčnímu roku (2021).
„Pokud to výrobce nesplní, bude pokutován. ČR považuje navrhovaných 15 resp. 30 procent za nereálné hodnoty a prosazuje hodnoty maximálně do 10 procent (do roku 2025) resp. 20 až 25 procent (do roku 2030),“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy.
EK by se podle řady odborníků měla zamyslet, zda je do budoucna stále represivnější regulace splnitelná a smysluplná, aby nepřišla další kauza podobná té dieselgate. „Bylo by lepší, aby komise opět nezaspala dobu, a na základě dialogu s výrobci podobným kauzám spíše předcházela,“ domnívají se experti.
