Nová ekologická pravidla zdraží byty. Černé scénáře developerů se ale naplnit nemusí

„První odhady nám ukazují, že by pořizovací náklady mohly jít nahoru až o dvacet procent,“ uvedl Dušan Kunovský, majitel největšího českého developera Central Group. Svoji predikci firma prezentovala už ve druhé polovině léta. Od té doby se na ní nic nezměnilo.

Podobně jako Kunovský mluvil i další developer, šéf Trigemy Marcel Soural. Argumentuje tím, že jeho firma už nyní začleňuje do projektů technologie, které budou od roku 2030 nezbytné, například lepší stínění nebo fotovoltaiku. „Proto jsou naše byty dražší. Od průměru se vzdalujeme o deset až patnáct procent,“ konstatoval Soural.

Pokud by na slova developerů došlo, u průměrného 60metrového bytu by cena v Praze a Brně stoupla zhruba o milion korun. Hospodářská komora navíc varovala před ještě razantnějším nárůstem nákladů na výstavbu, až o 30 procent. Každé zvýšení výdajů se přitom stavitelé pokusí promítnout do cen pro kupce.

Pravidla, jejichž cílem je zpomalit změnu klimatu, schválila na jaře Evropská unie. Stavebnictví patří k odvětvím s největší ekologickou zátěží. Podle odhadů může za takřka dvě pětiny celosvětových emisí. Náročný je i následný provoz budov.

Nové byty tak budou muset od roku 2030 vznikat jako klimaticky neutrální. Developeři mají upřednostnit teplo z teplárny nebo tepelné čerpadlo. Pokud to bude technicky a ekonomicky vhodné, budou muset mít domy i malou fotovoltaickou elektrárnu.

Podle Michala Čejky, konzultanta v oblasti energetické náročnosti budov z Centra pasivního domu, však k nárůstu cen o desítky procent není důvod.

„Často uváděné zdražení nových bytů o třicet procent v souvislosti s budoucími pravidly na výstavbu bezemisních budov je značně přemrštěné a vychází spíše z tužeb developerů než z praktických znalostí problematiky,“ uvedl pro Novinky Čejka.

Už nyní developeři do velké míry ekologicky staví. Čejka spočítal, že pro splnění požadavků bude stačit zajistit snížení spotřeby o deset procent v porovnání s dneškem. To lze v případě tepla z teplárny splnit například navýšením výkonu fotovoltaiky.

Nárůst nákladů by tak podle něj měl u zmíněných běžných 60metrových bytů činit asi 0,5 až 3,5 procenta. „I kdybychom do vícenákladů započetli vybavení bytů řízeným větráním s rekuperací, které je už dnes ve většině nových projektů standardem, dostaneme se k maximálnímu navýšení tři až šest procent,“ konstatoval.

Ondřej Šťastný, analytik Central Group, však upozorňuje, že náklady na pořízení a instalaci technologií nejsou jediným faktorem, který výslednou cenu bytů ovlivní. Developeři budou brát v potaz i nároky na prostor, který potřebné vybavení zabere a který následně nebude moci majitel bytu využívat k bydlení. O to více plochy budou muset developeři postavit, což následně promítnou do cen pro kupce.