Článek
Česko má podle doporučení Evropské unie přejít na digitální vysílání do roku 2012. Nově ale licence na analogové vysílání vyprší v roce 2017, Primě dokonce o rok později.
"Nova nemá na digitalizaci zájem. Má všechny prostředky, jak jí zabránit. Odebráním reklamy České televizi v roce 2008 se většinový příjem z ní při zachování analogového vysílání přesune právě na Novu. Podobně je na tom s reklamou také Prima. Ta ale může digitalizací získat, její signál bude mít větší pokrytí," uvedl Karel Mikuláštík z Českého vysokého učení technického.
Při předčasném ukončení analogové licence ze strany státu by podle něj mohl majitel Novy, společnost ČET 21, požadovat v rámci mezinárodní arbitráže ušlé zisky. ČR již jednou za prohraný spor s ní platila, v přepočtu 10,5 miliardy korun. Arbitráž může zvolit rovněž majitel Primy, FTV Prima.
Nova ani Prima možnost arbitráže neodmítly, při digitalizaci usilují ale o dohodu se státem.
"Majitelé TV Nova investovali v Česku obrovské prostředky a samozřejmě hodlají kdykoliv v budoucnosti svá práva, která vyplývají z dokumentů vydaných státem, prosazovat. Není však naším zájmem hledat cesty prostřednictvím sporů nebo arbitráží, ale formou spolupráce. Arbitráž vnímáme až jako poslední možnost," odpověděl Právu generální ředitel TV Nova Petr Dvořák na dotaz, zda může vyloučit případnou arbitráž kvůli ušlým ziskům při předčasném ukončení tzv. analogové licence ze strany státu.
Podobně se k problému postavila Prima. "Součástí licence je skutečně i soubor technických parametrů analogového vysílání. Jsme však toho názoru, že by v ČR otázka přechodu na digitální vysílání měla být a nakonec bude vyřešena tak, aby žádný z dotčených subjektů neměl k žádným arbitrážím důvod," uvedla mluvčí Primy Jana Malíková.
Český telekomunikační úřad s postupem vůči Nově a Prime zatím vyčkává. "Rozhodne se až po vyhodnocení veřejné konzultace k návrhu Technického plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, která skončí 30. listopadu 2006," sdělila Právu jeho mluvčí Dana Makrlíková.
Rada věří v dohodu
Obě komerční televize tak mohou vysílat až do vypršení analogových licencí. Po termínu daném Unií nesmějí svými signály rušit digitální vysílání okolních států. Tento stav by přinesl výhody také divákům, kteří by mohli zatím ušetřit tisíce korun za koupi zařízení pro příjem digitálního signálu.
V konečnou dohodu přesto věří šéf Rady pro televizní a rozhlasové vysílání Václav Žák. Nova podle něj nové digitální kanály potřebuje, jinak ztratí na ceně. "Na třiceti procentech území Nova program digitálně vysílá, což ji stojí nemalé peníze. Duopol na příjmy z reklamy je jistě příjemný, ale z hlediska budoucnosti krátkozraký," řekl Právu Žák. Doplnil, že novela mediálního zákona nedala Nově a Prime čas k uváženému závazku na vracení analogových kmitočtů.
"Doufejme, že se dohodou komerčních televizí s vládou a parlamentem digitalizace opět uvede do chodu," konstatoval Žák.
Mikuláštík tvrdí, že stát udělal chybu už tím, že při udělení analogových licencí na přechod na digitál nepamatoval. "Stát může analogové frekvence odebrat jen tehdy, pokud to vyplyne z mezinárodního závazku, například členství v Unii. Jinak se musí jejich vrácení řešit s držiteli licencí k vysílání," reagoval Žák.
Arbitrážemi hrozí státu také šestice digitálních televizí, a to v případě, že jim rada neudělí licence, které požadují. Žádat pak chtějí peníze za zmařené investice. Nováčci by mohli začít vysílat na podzim 2007.