Norský plyn je lepší než ruský, kotel se mu ale musí přizpůsobit, tvrdí odborníci

V důsledku přechodu z ruského na jiné zdroje plynu řeší technici v poslední době častější problémy s armaturami plynových kotlů. Na rozdíl od toho ruského totiž plyny z Norska či USA obsahují vyšší koncentraci sirovodíku (sulfanu).

„Tam kde jsou využity měděné trubky místo ocelových, dochází k reakci síry s mědí za vzniku sulfidu měďného na vnitřním povrchu potrubí. Tento povlak se postupně odlupuje, což vede až k ucpání filtrů, které je třeba vyměnit. Problémy se také objevují na plynových hořácích, kde se usazují sulfátové soli,“ řekl Novinkám Michal Kocůrek, řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno.

Na problém už minulý týden ve své tiskové zprávě upozornila také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která nabádá projektanty a techniky, aby na jiné vlastnosti plynů z Norska a dalších zemí brali při instalaci plynových zařízení zřetel.

Nicméně pracovat s premisou, že norský plyn nebo LNG jsou ve srovnání s ruským potrubním plynem méně kvalitní, by nebylo správné. I přesto, že jiné plyny na rozdíl od toho ruského skutečně obsahují zvýšenou koncentraci sirovodíku, tak tyto hodnoty zůstávají v souladu s předpisy.

„Obecně platí, že se zemní plyn z různých ložisek a zdrojů může v jednotlivých parametrech mírně lišit. Jednotlivé hodnoty a množství složek se musí ale vždy pohybovat v limitech stanovených evropskými i českými předpisy. V distribuční soustavě společnosti GasNet neevidujeme překročení těchto limitů a zemní plyn je na celém našem distribučním území dodáván v požadované kvalitě,“ sdělil Novinkám Aleš Gregorovič z distributorské společnosti GasNet.

Při porovnání s ruským plynem jsou podle Kocůrka plyn z Norska a LNG dokonce v určitém ohledu lepší. „Výhřevnost LNG i norského plynu je zpravidla vyšší než u ruského plynu. Je to dáno větším podílem vyšších uhlovodíků, zejména etanu a propanu, na úkor metanu,“ vysvětlil.

Zmíněné problémy, které tedy mohou některé domácnosti či firmy se svými kotly nebo spotřebiči mít, tedy souvisí s konkrétními technickými parametry těchto zařízení. „Doporučujeme proto tuto situaci řešit s dodavatelem domovních rozvodů plynu nebo výrobcem daného plynového spotřebiče. Tato zařízení by měla být na předepsané složení zemního plynu dimenzována,“ dodal Gregorovič.

Bez ohledu na složení plynu se ovšem každý kotel časem znečistí, proto je pravidelná servisní prohlídka potřeba. Kontrola a čištění kotlů se obecně doporučuje jednou ročně.

Problém zvýšené koncentrace sirovodíku ovšem zdaleka není celorepublikového rázu. V distribuční síti GasNetu je kolem 2,3 milionu odběrných míst, společnost ale zaznamenala jen pár desítek případů, kdy se lidé na ni obrátili v souvislosti s tvorbou nečistot na měděných částech odběrných plynových zařízeních včetně spotřebičů.

Pražská plynárenská distribuce, která dodává plyn v Praze, dokonce eviduje jen pár jednotek dotazů souvisejících s tímto problémem, přičemž dotazy jsou pouze obecného charakteru.

Ostatně, jak data o složení plynu proudícím v distribuční soustavě GasNetu, dokládají, zvýšená koncentrace sirovodíku se týká jen oblasti severozápadních Čech, kde v únoru síra celkově obsahovala 2,8 miligramu na kubík. Nejvyšší možná hodnota sulfanu splňující normu je podle vyhlášky přitom až 6 mg/m3. Na Moravě i ve východních Čechách se tato hodnota drží v „ruském normálu“, tedy celkový obsah síry je nižší než 1 mg/m3.

A proč se zvýšená koncentrace síry objevuje jen v jedné oblasti, když norský plyn a LNG proudí do všech koutů Česka? „Původ plynu se zvýšenou koncentrací síry nám není úplně známý. Nemáme totiž přesné informace o obsahu síry změřeném na všech hraničních předávacích bodech. Podle všeho by se však mělo jednat o plyn, který se dostává do jižního Německa z Francie, ať už přímo, či přes Švýcarsko,“ myslí si Kocůrek.

Francie totiž podle něj na rozdíl od většiny zemí odorizuje plyn už na úrovni přepravní či tranzitní soustavy, zatímco obvykle se tak děje až na vstupu do distribuční soustavy.

„Zvýšené množství síry se objevuje pouze v oblastech napojených na dodávky plynu pomocí plynovodu spojujícího Bavorsko s ČR v Rozvadově. Naopak vstupy do ČR na severozápadě republiky (Brandov či Hora Svaté Kateřiny), odkud se do ČR dostává norský plyn, nevykazují zvýšené úrovně síry. Proto se domnívám, že se jedná o plyn proudící do Německa a dále k nám z Francie, nikoli z Norska. Tento způsob toku plynu do ČR se začal objevovat až po omezování ruských dodávek v loňském roce,“ dovysvětlil Kocůrek.