Článek
Ropa a plyn tvoří víc než polovinu norského exportu. Ropné firmy v čele se státní firmou Equinor tvrdí, že těžba v okolí Lofot je klíčová pro udržení produkce, vzhledem k postupnému vyčerpávání dalších ložisek. V okolí Lofot se podle odhadů nacházejí až tři miliardy barelů ropy. Souostroví je ale také považováno za jeden z přírodních divů.
Politický obrat podle Bloombergu „vyděsil“ zástupce vlivného těžařského průmyslu i odborů. „Pro celý sektor je to překvapení a zklamání,“ řekl Karl Eirik Schjott-Pedersen, šéf Norské asociace těžařů ropy a plynu. Podle něj to znamená „ztrátu předvídatelnosti“ a překažené plány.
Rozhodnutí opoziční strany ale není tolik překvapivé. Stále víc Norů totiž má s ropou jako klíčovým zdrojem bohatství země problém – a to kvůli obavám o ekologii a změnu klimatu.
Státní norský fond například přestal investovat do akcií těžařů ropy a uhlí, včetně třeba české elektrárenské firmy ČEZ. Komentátoři se také pozastavili nad loňskou změnou jména státní ropné firmy Statoil na Equinor, ze kterého vypadlo slovíčko ropa. Norové houfně přesedají do elektromobilů, každé druhé nové auto tu už jezdí na baterky.
Dokonce i někteří manažeři ropných firem pod tlakem veřejnosti a samosprávy plány na těžbu u Lofot vzdali. Nyní se může začít debatovat ohledně pokračování těžby v Barentsově moři, tvrdí Bloomberg.
Odbory protestují
Rozhodnutí Norské strany práce ostře kritizovala největší odborová organizace zaměstnanců ropného průmyslu Industry Energy, která je přitom dlouhodobě jejím politickým spojencem. Šéf odborů Frode Alfheim upozornil, že strana mění stanovisko, které si odhlasovala před necelými dvěma lety. „Hodně lidí se teď ptá, co vlastně chtějí,“ komentoval.
Norský vývoz
Lídr Strany práce Jonas Gahr Store tvrdí, že hodlají ropný průmysl i nadále podporovat a nechtějí zde žádné změny například v oblasti daní. Minulý týden ovšem norské ropné firmy vyzval, aby samy stanovily datum, od kdy budou jejich provozy fungovat zcela bez emisí. To zástupci těžařů označili za velmi náročné.
