Článek
„Snížení obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jednou z největších výzev naší doby. Laureáti prokázali, jak důležité jsou pro dosažení tohoto cíle společenské instituce,“ uvedl v pondělí Jakob Svensson, předseda Výboru pro udělování Ceny za ekonomické vědy.
Výzkum oceněných ekonomů více přiblížil ekonom Marek Hudík z katedry manažerské ekonomie Fakulty podnikohospodářské VŠE.
„Klíčové je jejich rozlišení mezi extraktivními a inkluzivními institucemi. Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch. Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování,“ uvedl ve svém příspěvku na sociální síti X.
„Acemoglu a Robinson argumentují, že to byly právě inkluzivní instituce, které v průběhu posledních dvou století přispěly k ekonomickému růstu,“ vysvětlil a dodal: „Druhou důležitou oblastí výzkumu Darona Acemoglua je vliv technologie na společenský blahobyt. Zkoumá otázku, jak přetavit technologický pokrok ve sdílenou prosperitu.“
Nobelova cena za ekonomii není součástí původních cen za vědu, literaturu a mír, které byly vytvořeny v závěti vynálezce dynamitu a podnikatele Alfreda Nobela z roku 1895. Cena za ekonomii se uděluje až od roku 1968, přičemž naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
V minulosti cenu vyhrála řada vlivných osobností, mezi nimi například Milton Friedman nebo John Nash, kterého ztvárnil herec Russell Crowe ve filmu Čistá duše z roku 2001.
Loni cenu získala ekonomická historička z Harvardovy univerzity Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Byla teprve třetí ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala.
Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Goldinová
