Nižší valorizace znamená do roku 2030 omezení výdajů o 250 miliard, uvedla rada

Loni do penzí putovalo asi 595 miliard korun. Letos by to mohlo být zhruba o 100 miliard víc. Skoro tak vysoký může být ale i deficit systému důchodového pojištění. Vládní novelu se snížením valorizace přijal parlament, k podpisu ji dostal prezident. Podle opozice může být návrh a způsob jeho projednávání protiústavní.

„V absolutním vyjádření znamená snížení mimořádné valorizace projednané Parlamentem České republiky redukci výdajů veřejných rozpočtů zhruba o 250 miliard korun mezi lety 2023 až 2030 a v relativním vyjádření zhruba o 0,36 procenta HDP každý rok,“ uvedla rada.

Podle NRR je pro růst deficitu rizikem i snížená valorizace, nejen ta původní. Přidaná částka se totiž stává součástí penze a pravidelně s ní při každém navyšování také roste. Výdaje se tak dál zvedají. Výsledná podoba červnového přidání tedy velmi výrazně ovlivní stav rozpočtu i v dalších letech, podotkla NRR.

Podle vládního návrhu by se průměrná starobní penze v červnu neměla zvýšit o 1770 korun, ale o 760 korun. Zásluhový procentní díl by místo o 11,5 procenta rostl o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Navýšení by tak letos stálo 15,4 miliardy korun místo 34,4 miliardy korun.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se debata omezuje jen na snížení letošních výdajů, tedy na 19 miliard korun. Šéf resortu v Senátu uvedl, že podle propočtu ministerstva financí by rozdíl mezi dosavadní a navrženou valorizací do roku 2030 mohl činit celkem 342 miliard korun, z toho 291 miliard na důchody a 50,5 miliardy na úroky z dluhu. „Tuto sumu by musely zaplatit budoucí generace,“ podotkl Stanjura.

Podle opozičních hnutí ANO a SPD jsou omezení červnové valorizace i postup projednávání protiústavní. Politici ANO o tom chtějí ve středu přesvědčit prezidenta Petra Pavla. S koalicí chtějí podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové jednat o tom, aby se valorizace změnily až od příštího roku. Senátorka ANO Věra Procházková při projednávání novely řekla, že „důchodové saldo není žádnou hrozbou pro kolaps systému“ a vláda může peníze zajistit jinak.

Od roku 2000 byly příjmy z důchodových odvodů vyšší než výdaje na penze jen šestkrát, a to v roce 2004, 2005, 2007, 2008, 2018 a 2019. Nejlepší byla situace na vrcholu konjunktury v roce 2018, kdy vybraná suma přesáhla vyplacenou o 18,64 miliardy. Zatím největší schodek byl za doznívání krize v roce 2013, a to 55,1 miliardy korun.

Pro letošek má být podle schváleného rozpočtu deficit 62,5 miliardy korun, a to bez započítání mimořádné valorizace. S ní by se propad při omezeném přidání dostal na zhruba 78 miliard a bez změny pravidel na asi 97 miliard korun. Do penzí by tak letos mohlo putovat buď téměř 694 miliard, nebo skoro 713 miliard korun.

Meziročně by se suma na důchody mohla zvednout o více než 100 miliard korun. S omezeným červnovým přidáním by výdaje proti loňsku rostly téměř o 17 procent a bez snížení skoro o pětinu. Od roku 2015 do letoška se téměř zdvojnásobily.