Článek
Irský Ryanair patřil ještě v roce 2000 mezi letecké trpaslíky, teď už je na evropském nebi největším přepravcem, přepraví více než 100 miliónů lidí ročně. Cestující neodradily ani kontroverzní nápady na zpoplatnění záchodků či zavedení míst k státní za kterými stál šéf společnosti Michael O'Leary. Zatím chybí data o tom, jak na firmu dopadne masivní ruší letů letos v září kvůli sporům s piloty.
Britský Easyjet i maďarský Wizz Air také rychle expandují. „Lufthansa a British Airways sice v posledních letech také dokázaly zvýšit počet přepravených pasažérů, ale mnohem méně než jejich nízkonákladoví rivalové,” komentoval ekonom Finlord Boris Tomčiak.
V USA je podle WSJ situace podobná jako v Evropě. Nízkonákladové letecké společnosti postupně vytlačují tradiční aerolinky z trhu. Téměř polovina letů v USA je v současnosti vykonána levnými aerolinkami. Před deseti lety to byla třetina. Mimořádný nárůst pak „nízkonákladovky” zaznamenaly v jižní Asii. „Asi nikoho nepřekvapí, proč se Kiwi.com Olivera Dlouhého tak zaměřuje na jihoasijský trh,” dodal Tomčiak.
„Nízkonákladové aerolinky jsou jednoduše mnohem levnější, pokud si nepotrpíte na speciální a komfortnější služby. Kupříkladu jedna člověkomíle (bez nákladů na letecký benzín) u Ryanair stojí 3,8 centu. Lufthansa nebo AF-KLM jsou oproti tomu až třikrát dražší,” uvádí ekonom. A dodává, že lidé nejsou jednoduše ochotni platit například 4000 korun za letenku z Prahy do Londýna, kde je jediným benefitem jídlo v hodnotě stokoruny, když mohou letět bez jídla za 1500.
V regionu střední Evropy za posledních deset let také úspěšně expandoval tuzemský Travel Service s nízkonákladovou značkou Smart Wings. Firma si tak vydělala dost na to, aby se letos stala většinovým vlastníkem ČSA. [celá zpráva]
Zvyšování podílu nízkonákladových přepravců bude zřejmě pokračovat, pokud je možné soudit podle nových objednávek nových boeingů a airbusů. Pro pasažéry to podle analytiků bude znamenat další tlak na pokles cen a otevírání nových tras.
Levné létání ale přináší s sebou i vedlejší efekty. Mimo jiné je nutné řešit dopravu kolem letiště a velká města musí stavět spolehlivé spojení z letiště do centra. To čeká kupříkladu i Prahu, která musí v nejbližších deseti letech začít budovat na letiště buď železnici, nebo tramvajovou trať.