Článek
Řeč je o zaměstnancích orgánů sociálně-právní ochrany dětí, lidově zvaných sociálka. „V Brně na magistrátním OSPOD bylo dvanáct referentek. Během tří let se z toho devět ‚otočilo‘. Vzhledem k tomu, že pracují s rodinami, je nutná stabilita. Ale rodiny nám říkají, že k nim každého půl roku chodí na návštěvy někdo jiný,“ řekl předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd.
Podle Šárky Kuželové ze Sdružení místních samospráv ČR představuje nedostatek vhodných uchazečů o tuto práci klasický problém.
„Jsou zde vysoké nároky na odbornou způsobilost a na specifické vzdělání, zároveň je práce velmi psychicky náročná a ne příliš dobře ohodnocená,“ řekla.
Odborná veřejnost se podle ní baví o tom, že jich chybí zhruba deset, v některých oblastech i 25 procent. „Jsou to regiony s vyšší nezaměstnaností i mírou sociálních problémů, s rodinami ohroženými chudobou. Klasicky Ústecký a Moravskoslezský kraj,“ uvedla Kuželová s tím, že neblahým trendem posledních let je také využívání těchto lidí v případě sporných rozvodů a jejich vytěžování pro zcela jiné účely, než by se předpokládalo.
„Hádky rodičů, snaha dokázat, že jeden z nich není vhodným pečujícím, boj o střídavou nebo výhradní péči a podobně,“ dodala.
„Podle údajů z některých veřejně dostupných statistik by bylo vhodné navýšit počet pracovníků OSPOD o zhruba dvacet až třicet procent,“ uvedla také Claudia Šrámek ze Svazu měst a obcí ČR.
Vzhledem k tomu, že jich momentálně je 2716, znamenalo by to, že chybějí stovky dalších.
Vysoký tlak veřejnosti
„Je velmi složité na sociální odbory pracovníky s odpovídajícími kvalifikačními i osobnostními předpoklady sehnat,“ dodala Claudia Šrámek. Jedná se totiž v porovnání s finančním ohodnocením o velmi psychicky i fyzicky náročné povolání, kde se musí chodit do terénu nebo držet nepřetržitou pohotovost.
To potvrzuje i předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR a tajemník městské části Prahy 6 Jan Holický. „U nás to máme momentálně stabilizované. I když občas někdo odejde, jiný přijde. Takže spíše než podstav bych to označil za určitou fluktuaci,“ řekl s tím, že jsou vzhledem k povaze své práce sami zaměstnanci vystaveni ze strany veřejnosti výraznému tlaku.
Podle ministerstva práce se stav lepší. „Situace je na jednotlivých úřadech různá a nelze pominout, že někde chybí. Jde ale primárně o odpovědnost daných úřadů, a je tedy otázkou, jak mají nastavenou svou personální politiku,“ řekl mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Je podle něj například možné využít náborové příspěvky nebo benefity. „Novelizace umožňuje zaměstnancům OSPOD přiznat zvláštní příplatek za práci se značnou mírou psychické zátěže až do výše 2500, respektive 5000 korun,“ dodal.
