Podmínky na českém pracovním trhu se zhoršují

Vychází to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.

Čeští zaměstnanci podle něj často nemají možnost zkráceného úvazku, i když by ho preferovali. To vede k prohlubování nerovností, protože právě tato flexibilita pomáhá rodičům, kteří zůstávají doma s dětmi, být aspoň částečně ekonomicky aktivní.

Zkrácené úvazky pak brání také výraznějšímu propadu výdělků.

Nízká flexibilita práce mimo jiné přispívá i k nerovnosti na trhu mezi muži a ženami. Právě rozdíl mezi odměňováním mužů a žen, tedy takzvaný gender pay gap, v Česku vzrostl o více než procentní bod na 17,9 procenta. To je třetí nejvyšší rozdíl mezi zeměmi EU.

„Česko dlouhodobě zastává jednu ze tří nejhorších pozic genderového rozdílu ve mzdách v Evropské unii, byť se mzdový rozdíl od roku 2016 postupně snižuje. Výraznější pokles během covidu byl do značné míry způsoben statistickým fenoménem, kdy nízkopříjmové ženy ztrácely příjem nejčastěji,“ vysvětlila Martina Myslíková ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Nezaměstnanost v Česku v roce 2023 byla 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Ačkoli v poslední době klesal počet volných míst, lidem se stále dařilo nacházet práci.

Nízká nezaměstnanost může představovat ale i problém, protože se podle ekonomů pohybuje pod zdravou mírou, za kterou považují téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti v Česku.

„Specifikem, které přispívá ke strnulosti trhu práce, je nízká míra potřeby Čechů měnit zaměstnavatele. S tím pak souvisí také nižší ohodnocení,“ uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Nejlepší podmínky pro zaměstnance jsou v Nizozemsku, Rakousku a severských státech včetně Dánska.

Tyto země spojuje mimo jiné vysoká flexibilita práce. Například v Nizozemsku se může 24 procent zaměstnanců rozhodnout, kde a kdy budou pracovat. Zda třeba třeba využijí takzvanou klouzavou pracovní dobu bez jasně stanoveného začátku a konce, nebo budou pracovat z domova.

V Česku tento podíl zaměstnanců činí 14 procent.

Podíl zkrácených úvazků v Nizozemsku je 42,8 procenta, zatímco v Česku je to pouhých 6,9 procenta. To je devátý nejnižší podíl v EU, uvedl analytik z projektu Evropa v datech Milan Mařík.

S horším stavem pracovního trhu se podle analýzy potýkají především země z východní a jižní části Evropy. Největší nezaměstnanost v EU má Španělsko, které navíc stejně jako Česko trápí malý počet zkrácených úvazků a nízká flexibilita práce.